od: mr.avenec
Anotace: ... když se zatáhne...
Předjaří
Měsíc si zakryl polovic tváře
a peřím všech volavek, setřel slzu…
Spící poupata se přetočila na druhý bok,
povětřím tančí bílé okvětní plátky
svůj bolestně voňavý tanec…
Z kolika kroků se španělské tango, moje milá, skládá;
kde je tvá dlaň… a kde tvoje hlava…?
Dílo „Předjaří“ představuje poměrně silnou ukázku lyrické poezie, která kombinuje přírodní motivy s osobními emocemi a vzpomínkami. Autor se v krátké skladbě dokázal soustředit na výrazy, jež evokují nejen atmosféru jara, ale i hluboké vnitřní pocity touhy a melancholie.
Z formálního hlediska je text umně strukturován. Autor využívá metafory a personifikace, které umocňují emotivní náboj veršů. Například „Měsíc si zakryl polovic tváře“ a „povětřím tančí bílé okvětní plátky“ nám nabízejí živý a bohatý obraz přírody, přičemž zároveň vyjadřují tajemství a křehkost vztahů, což se skvěle prolíná do tematické osnovy celého díla.
Silné stránky této poesie zahrnují:
Obraznost a symbolika: Použití obrazů, jako jsou měsíce a květiny, je cenné, protože v sobě nesou symboliku přírody a cyklů života. Vůně a tanec okvětních plátků pak naznačují, že i v kráse je skryta bolest.
Emocionální hloubka: Text vyjadřuje komplexní pocity touhy a melancholie, což zasahuje do univerzálních lidských zkušeností. Dialog mezi osobními city a přírodními jevy vytváří silný emocionální kontrast.
Hudebnost veršů: Lyrika má melodickou kvalitu, což je patrné například v rytmu a zvuku slov. Tato hudebnost přispívá k celkovému dojmu a činí text poutavějším pro čtenáře.
Na druhé straně můžeme identifikovat i některé slabiny:
Fragmentornost narativu: I když rozervanost a fragmentárnost mají své místo v moderní poezii, pro některé čtenáře může být obtížné se v některých oblastech díla orientovat. Například otázka „kde je tvá dlaň… a kde tvoje hlava?“ může působit jako příliš abstraktní či nejasná, což by mohlo zavést do pocitu zmatku.
Nedostatek kontextu: Ačkoliv silná emotivní linie nenechává čtenáře chladným, absence širšího kontextu k rozvinutí postav či situace (například co je příčinou této touhy) může znemožnit některým čtenářům plně se ponořit do prožívaných emocí.
Vysoká závislost na konvencích: Některá vyjádření mohou působit trochu zaujatě a vycházet z běžně užívaných metafor, což může vést k opomenutí originality.
Celkově lze říci, že „Předjaří“ je povedeným počinem, který prokazuje autorovu schopnost vytvářet obrazy a emocionální naladění, ať už pomocí přírody, nebo osobních introspekcí. S mírným vyvážením fragmentárnosti a zajištěním kontextu by mohla být tato báseň ještě silnějším literárním dílem.
07.03.2025