od: zase já
vlastně se nic neděje
v našem oudolíčku
volíme si zloděje
co jsou na sluníčku
a ty, co jsou ve stínu
podpoříme příště
všichni se svých korýtek
drží jako klíště
každý hledí před sebe
nevšímá si cizích
byl jsi agent STB?
to ti časem zmizí
hlavně žrát a nemlaskat
ať to nerve uši
ovce pěkně polaskat
vám to ale sluší
aby se vám, holoto
pracovalo lépe
vymyslíme zábavy
pro blbé a slepé
greendealem vám zpestříme
už tak lehké žití
k tomu tanky koupíme
cože? Vám je k blití?
no tak to hned daničky
znásobíme prudce
nemyslete lidičky
že volíte tupce
volíte si elity
prvotřídní svině
brzy budeš taky ty
držkou rýpat v hlíně
Toto literární dílo, „předvolební I“, představuje zdárný příklad současné české satirické poezie, jež reflektuje klimatem znepokojující doby předvolebního vyostření. Autor se téměř bez obalu vyjadřuje k problematice politické korupce a cynismu, což je téma, které rezonuje s mnoha čtenáři, zejména v kontextu nedávných politických událostí.
Silné stránky tohoto díla spočívají v jeho odvážném a přímočarém stylu. Autorova schopnost zahrnout složitá témata, jako je politická manipulace a sociální apatismus, do prostého jazyka, činí text přístupným široké veřejnosti. Jazyk je přitom výrazně expresivní; použití metafor, jako například „zloděje co jsou na sluníčku“ nebo „držkou rýpat v hlíně“, posiluje kritický tón a varovný podtext. Verše jsou rytmické, což usnadňuje jejich zapamatovatelnost a přidává na účinnosti sdělení.
Dalším kladem je ironie, která prochází celým textem. Autor se dokáže s jistou dávkou sarkasmu vyjadřovat o mediální manipulaci a politické rétorice, což může vyvolat zamyšlení nad vlastní pozicí čtenáře v tomto systému. Verš „hlavně žrát a nemlaskat“ je emblematem pasivity a pohodlnosti, které mnozí pociťují, což se stává výstižnou kritikou dnešního přístupu společnosti k politické angažovanosti.
Na druhou stranu, slabší stránkou textu se může zdát občasná jednostrannost a stereotypizace „elity“ jakožto „prvotřídních sviní“. Tento zjednodušující pohled může část čtenářů odradit, jelikož neberou v úvahu složitější aspekty politické sféry a individuálních rozhodování. Dalším nebezpečím je potlačení nuance v argumentaci – příliš agresivní tón může vést k polarizaci, namísto vyvolání otevřené diskuse.
Celkově lze tedy říci, že „předvolební I“ je silným literárním dílem, které se odvážně dotýká aktuálních témat. Nabízí čtenáři jasně formulované názory, jež mohou inspirovat k zamyšlení nad jejich vlastními politickými postoji. Avšak autor by se možná měl vyvarovat příliš zjednodušujících a stereotypních nálepek, aby jeho kritika nezapadla do stereotypních rámců, které sama odsuzuje.
08.03.2025