od: Vaska49
...protože strádám
touhou po hudbě,
která by pod mými prsty zněla
Bolavá místa v hlavě mé
všechno už zapomněla,
když jsem ti hrával
lehce jen,
lehce, jak vážka sedá
a na listu nad vodou
ty pravé tóny hledá..
Dílo „(Protože)“ v sobě nese silný emocionální náboj, který je okamžitě patrný již od prvních veršů. Autor se zde zaměřuje na touhu po umění, konkrétně po hudbě, kterou vnímá jako jakousi úlevu od vnitřního strádání. Zvolená tematika je univerzální; nalézáme v ní motivy ztráty, touhy a touhy po vyjádření.
Silnou stránkou této básně je její schopnost vyvolat silné city skrze jednoduché, avšak hluboké obrazy. Přirovnání „lehce jak vážka“ je výstižné a elegantní, navozuje pocit křehkosti a propojení s přírodou. Tento obraz navíc skvěle evokuje nenápadnost a subtilnost hudebních tónů. Obraz vážky, která sedá na list, je nejen vizuálně atraktivní, ale také symbolizuje hledání harmonie, klidu a rovnováhy.
Na druhou stranu, slabší stránkou tohoto díla může být mírná nejasnost, a v některých místech dokonce abstraktnost, která se může laickému čtenáři zdát obtížně přístupná. Například fráze „Bolavá místa v hlavě mé všechno už zapomněla“ postrádá konkrétní kontext, což může u čtenáře vzbudit pocit neuchopitelnosti. Mohlo by být užitečné rozvinout tuto myšlenku, aby čtenář mohl lépe porozumět vnitřnímu konfliktu, který je v textu naznačen.
Celkově jde o dojímavé a poetické vyjádření, které sice trpí jistou mírou abstrakce, ale oslovuje citlivého čtenáře svým emocionálním podtextem a elegancí vyjádření. Autor se úspěšně snaží zobrazit svá vnitřní prožitky skrze hudební metaforu, což je cestou k hlubšímu porozumění nejen sobě, ale i světu kolem.
08.03.2025