od: šuměnka
Anotace: I. Zákon Vesmíru - vše, co způsobíme, ať dobré či zlé (člověku, přírodě - čemukoli? Zemi, elementům..) se jednou jako Dobré či Zlé mnohonásobně vrátí / vyslyšená prosba o zveřejnění
DeviantArt.com
▼
Vesmír je příčin a následků spletencem
v každičkém záměru, činu i myšlence ...
▼
A to, co vyšleme, to se nám vrátí!
Jsme tvůrci světů svých s mystikou spjati!
▼
Rozsetá semínka zárodků dění
vyraší v důsledku dříve či později
v rozsáhle souvislém znění...
▼
- zmatní či zbarví tu šeď -
▼
vždy jako určitou odpověď
že; Reakce bez Akce - prostě se nedějí!
▼
Ač korelace nezřetelná bývá
a často nevidíme ten děj v mezi.stavu celý
spadané kostky domina se za oponou skrývaj´
k růstu a pro lekce – které nám vhodně sdělí;
▼
Nic neděje se náhodou!
Jak zavoláš, tak ozývá zpátky
- a jinak na vzduchu a jinak pod vodou...
▼
▼
..A jaký tvůrce - tak takový děj do pohádky..
▼
▼
▼
Toto literární dílo, nazvané „Vesmírná Kauzalita“, se na první pohled vyznačuje významným filozofickým zaměřením, které se snaží vystihnout složitosti vztahu mezi příčinami a následky ve vesmíru, lidské zkušenosti a duševním vytváření vlastních realit.
Jednou z nejvýraznějších silných stránek textu je jeho tematická hloubka. Autor se pokouší o vyjádření myšlenky, že veškeré naše činy a myšlenky mají důsledky, a tímto způsobem odkrývá důležitý aspekt lidského existence. Zajímavý je také způsob, jakým autor kombinuje abstraktní filozofické myšlenky s konkrétními obrazy a metaforami, jako například zmínka o „spadaných kostkách domina“, která efektivně ilustruje, jak jednotlivé činy mohou mít kaskádové následky.
Dalším pozitivním bodem je jazyková barevnost a rytmus, s nímž je báseň napsaná. Autor využívá různorodé výrazy a obraty, které textu dodávají dynamiku a pestrobarevnost. Užití metafor a symboliky je obdivuhodné a povzbuzuje čtenáře k zamyšlení se nad hlubšími souvislostmi a významy.
Na druhé straně však dílo trpí určitou nejednoznačností a občasnou abstraktností, což může čtenáře zmást. Například použití frází jako „korelace nezřetelná bývá“ může působit komplikovaně, zvláště pro laika, který by mohl mít potíže s pochopením nuance autorova sdělení. Tato nejasnost by mohla učinit některé pasáže obtížně přístupnými pro širší publikum.
Dále, ačkoliv jazyková hravost a tematická rozšířenost přispívají k celkovému dojmu, některé části textu by mohly být úspornější. Rozšíření myšlenek o dvou, třech nebo dokonce více verších občas vede k opakování, což by mohlo sloužit jako jazykový kliché. Důležité myšlenky by mohly být formulovány jasněji a stručněji, což by posílilo jejich efekt.
V souhrnu je „Vesmírná Kauzalita“ ambiciózní a myšlenkově bohaté dílo, které vyžaduje od čtenáře aktivní angažovanost a ochotu zamýšlet nad abstraktními koncepty. S ohledem na jazyk, strukturální variabilitu a tematickou váhu představuje zajímavou literární reflexi vztahu mezi činy a důsledky v kontextu nejen lidského života, ale i širšího vesmíru. Nicméně, k dosažení větší žánrové přístupnosti by mohlo být užitečné usilovat o jasnější vyjadřování myšlenek a redukci stylistických opakování.
09.03.2025