od: zase já
v životě tak jako v lázních
nazí a zpocení stále
okolo nás jenom blázni
pravidla jak v kriminále
to smíš, tamto ne, tohle nikdy
hej, bacha kam šlapeš, vole
každý si hýčká své křivdy
fofr jak na ruském kole
půl lidí váhu si hlídá
a druhá se tomu směje
lepší prý strach, nežli bída
kdo vážně ví, co se děje?
a když si sedneš na chvíli
zamyslíš se nad tím světem
s pomocí růžových brýlí
vidíš, že blbost jen kvete
Toto poetické dílo „život“ představuje stručnou, ale výstižnou reflexi naší každodenní existence, evokující množství otázek týkajících se lidských vztahů, společenských konvencí a vnitřního prožívání. Verše jsou napsány prostým jazykem, přesto se v nich odráží hloubka myšlení a kritika životních paradoxů.
Silné stránky této básně spočívají především v její schopnosti vystihnout základní lidské skutečnosti a konflikty. Autor se nebojí experimentovat s volným veršem, což podtrhuje bezstarostnost a spontaneitu reflexí. Kontrast mezi různými přístupy k životu je výstižně zachycen – „půl lidí váhu si hlídá“ versus „a druhá se tomu směje“ – toto zdůrazňuje existenci duality a rozdílných hodnot v naší společnosti. Taktéž se zde setkáváme s myšlenkou o užívání moderní psychologie a sebekontroly, přičemž otázka „kdo vážně ví, co se děje?“ ukazuje na všeobecný zmatek a nejistotu, jíž mnoho lidí trpí.
Na druhou stranu bych vyzdvihl i slabé stránky. První je poměrně přímočarý výraz, který občas postrádá hloubku, jež by mohla čtenáře zajmout víc. Některé rýmy a rytmické struktury se mohou zdát lehce nevyvážené, což by mohlo narušit čtenářský zážitek. Zatímco fráze jako „fofr jak na ruském kole“ jsou vtipné a živé, jiné části básně by mohly být rozvinuty nebo prohloubeny, aby lépe uchopily komplexitu zpracovávaného tématu.
Celkově lze říci, že dílo „život“ nabízí zajímavou debatu o lidském trápení, radosti a absurdnostech každodennosti. S určitými nedostatky v hloubce a kompoziční přesnosti však zůstává silným odrazem současnosti, jež může nalézt cestu k široké základně čtenářů a vyvolat v nich zamyšlení nad vlastními životními paradoxy.
13.03.2025