od: zase já
Masakr v Mỹ Lai byla masová vražda asi 504 neozbrojených vietnamských civilistů, včetně žen a dětí, kterou spáchali vojáci 23. pěší divize Americal U.S. Army 16. března 1968 ve vesnici Mỹ Lai v době války ve Vietnamu. Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány a těla některých povražděných byla vojáky znetvořena. Jednalo se o největší známý válečný zločin amerických vojsk v době války ve Vietnamu. Spolu s masakrem v No Gun Ri v korejské válce o osmnáct let dříve byl masakr civilistů v My Lai jedním z největších provedených americkými silami ve 20. století
***
Drážďany
Nagasaki
Hiroshima
a další jména v seznamu
ze kterého jak krutá zima
dýchla smrt do dnů Vietnamu
ti hoši s hvězdou na rukávu
posedlí běsy z Pekla
ztratili srdce, duši, hlavu
krev po rukách jim tekla
když v osm ráno rozpoutali
masakr v polích s rýží
znásilňovali, upalovali
mučili bez obtíží
Kde byl váš Bůh, koukal se shůry?
Bavilo ho to divadlo
co pro něj hráli US stvůry
koho to vůbec napadlo?
A nejhorší je na té hrůze
že všichni vyšli bez trestu
svět si jen umyl ruce v duze
a snesl trochu protestu
tak dodnes celým světem skučí
nářek zbytečných obětí
a dokud svět se nepoučí
dál bude střílet do dětí
Toto literární dílo, jehož název „My Lai“ odkazuje na tragickou událost masakru civilistů ve Vietnamu, se vyznačuje silným morálním poselstvím a zdeformovanou krutostí, která je v něm popsána. Poezie se dotýká těžkých témat války, bezpráví a beztrestnosti, a ponechává čtenáře v nepříjemné rozpačitosti a melancholii.
Silné stránky díla spočívají v jeho emocionální intenzitě a schopnosti zprostředkovat hrůzu a beznaděj, jež provázely masakry ve válce. Autor zvolil přímý a výstižný jazyk, čímž umocňuje sílu sdělení. Opakují se prvky metafor a symboliky, které přispívají ke komplexnosti textu. Například evokace místa jako „polí s rýží“ podtrhuje paradox mezi klidným zemědělstvím a strašlivou realitou násilí. Rým a rytmus přidávají na naléhavosti a tudíž zajišťují, že tema nezapadne na okraj, ale zůstane v mysli čtenáře jako bolavá vzpomínka.
Další silnou stránkou je kritika beztrestnosti, reflektovaná v závěrečných slokách. Díl chce, aby si čtenář uvědomil, že historie se opakuje a že války a zločiny proti lidskosti jsou více než jen vzdálené události, ale trvalé stíny, které by nás měly varovat.
Na druhou stranu, slabé stránky textu mohou být spatřovány v jeho jednostrannosti a mohutnosti emocionálního vyjádření. Zatímco silná slova silně zasahují, existuje riziko, že se tím oslabí nuance situace. V politických a válečných konfliktech je vždy mnoho stran a úhlů pohledu, takže zúžení na černobílý narativ, jak se to zde objevuje, může omezit hloubku a komplexnost analýzy tohoto historického traumatu.
Další aspekt, který by se dal kritizovat, je absence osobních výpovědí nebo konkrétnějších perspektiv. Zatímco text jako takový zůstává silně emotivní, chybí osobní příběhy přeživších, které by lépe ilustrovaly tragédie jednotlivců a tím vytvořily pádnější a ryzejší obraz situace.
Celkově má „My Lai“ nepopiratelné literární hodnoty a je schopno generovat silné reakce. Je uměleckým vyjádřením kolektivního trauma, které by mělo být nadále zkoumáno, aby se zajistilo, že se podobné události nebudou opakovat. Dílo je výzvou k zamyšlení nejen o minulosti, ale i o tom, co se děje v současnosti a jakými očima se díváme na násilí ve všech jeho formách.
17.03.2025