od: IronDodo
Anotace: -
Tichý plač
Slnečné hodiny posúvajú tiene
siahnem po steble, v ktorom šumí múka.
Pri rybníku vidím dúhové trenie
túžim po kráse, čo mi deň núka.
Slnko ohnivú guľu pripomína
vietor na plote svišťal
do organových píšťal
večer slnečnice stína.
Tak bezúhonne kvitnú v nás,
hľadám vlastný obraz utajený v nich
hĺbkach veľkých rozvážnych
krása všetkých krás.
Do prstov beriem si ťa
sto krát sa mi blysneš
na môj prst sa tisneš
myšlienka prelietavá.
Si ako malý prstienok,
ktorý som pozlátil
sto krát našiel i stratil
vzácny kamienok.
Chránim si ťa, ako amulet,
kým dotkne sa ostrie hebkej kože,
kým život v sebe, ako zatváracie nože
skryje čepeľ vlastných bied.
Dílo "Tichý plač" je lyrickou básní, která evokuje silné obrazy a emocionální zážitky prostřednictvím jazykové preciznosti a bohaté symboliky. Autor zřejmě usiluje o zachycení křehkosti a krásy života, stejně jako pomíjivost a nostalgii, což se odráží v tématech, jako jsou příroda, láska a introspekce.
Silné stránky:
Slabé stránky:
Závěrem, "Tichý plač" nabízí fascinující pohled na lidské city a krásu přírody, avšak zároveň vyžaduje od čtenáře určitou míru trpělivosti a otevřenosti k abstraktnějším konceptům. V budoucnu by autor mohl prozkoumat výhody jasnější formální struktury a originálnějších obrazů, aby dále posílil už tak silné vyjádření emocí a myšlenek.
17.03.2025