od: Bosorka9
Spútali ma okovami, ku kameňu prikovali
mňa, ktorá milovala voľnosť
nechali ma kľačať na studenej zemi
mňa, čo v lese na jemnom machu ležala
moje ruky hyzdia hlboké rany od ťažkých okov
moje jemné prsty polámali
čo masti miešali, chorých držali
s ich posledným výdychom
chodili pozerať sa, áno ešte dýcham
či dožijem sa popravy
moje ohnivé vlasy vás vždy dráždili, hnevali
moje vedomosti ste zatraťovali, však často využívali
už nehodím sa vám, tak visím v reťaziach
tvár už nie je krásna
z iskričiek v očiach nezostalo nič
môj oheň v srdci už len tlie
čakám ranné zore
kedy skončí moje utrpenie
smutný pohľad upriem k oblohe
k malinkému okienku na strope
zatiaľ vidím len mesiac, hviezdy nie
hlava klesne, na kolená padnem
bolesť v ramenách pocítim
slzy padajú na chladnú zem
šaty dotrhané, len ťažko skryjú telo doráňané
keď ráno si pre mňa prídu,
aby ukončili moje trápenie
na vozi ma povezú ako zločinca
za to, že som mala rada vôňu lesa
jazierko s vodopádom, draka
lesné víly a kvety plávajúce na hladine
svit Luny, spev vtákov, milovanie
tak už nech prídu, nedokážem ani vstať
nohy bosé, vlasy krvou a potom zlepené
myslím, že nedožijem rána
už nikdy neuvidím lásku v tvojich očiach
jemný výdych, odchádza duša z tela
prepáčte mi, nemám už síl
nešťastie a smútok môj oheň uhasili
ssss.....len dym....vyšli hviezdy...
Toto literární dílo, které se zřejmě pohybuje na pomezí poezie a prózy, nabízí silný emocionální náboj a zachycuje bolestné prožitky subjektu, jenž je zrazen a uvězněn ve svých vzpomínkách a touhách po svobodě. Autor/ka se velmi zručně pohybuje skrze tematiku útlaku, osobní ztráty a touhy po útěše, a to prostřednictvím bohatého obrazového jazyka.
Silné stránky díla se projevují v několika oblastech. Především je zde patrná schopnost autora/ky vytvářet dramatické napětí a atmosféru. Pocity zoufalství, beznaděje a rezignace jsou mistrně oplývány vividními obrazy, které čtenáře vtahují do prožitku postavy, jež se zdá být nejen obětí, ale i symbolem boje za svobodu a život. Hlavní postava se vyjadřuje k minulosti, kdy prožívala šťastné chvíle v přírodě, což kontrastuje s jejími aktuálními životními podmínkami, a tím se vytváří hlubší emocionální rovina.
Další silnou stránkou je hudebnost textu. Rytmus a zvukomalebnost jednotlivých veršů dodává textu lyrickou kvalitu, která je pro poezii zásadní. Opakování motivačních prvků, jako jsou "oheň", "les", "smutek" a "svoboda", vytváří impresivní korelace, které umocňují výpověď díla.
Na straně slabých stránek lze zmínit občasnou prolínání obrazů, které může některým čtenářům působit matoucím dojmem. Ačkoliv je intenzita prožitku zřejmá, některé pasáže by mohly být pro čtenáře méně zasvěcené obtížně srozumitelné. Také je zde risk, že se poněkud ztrácí přehlednost narativu – ne vždy jasně vyplývá, zda postava mluví o svém minulém životě, nebo o aktuálním stavu, což by mohlo způsobit nejasnosti ve vnímání příběhu.
Na závěr lze dílo hodnotit jako emotivní a silně působivé, i s některými nedostatky v oblasti clarity. Jeho hloubka, bohatost obrazů a schopnost navodit silné city činí z tohoto textu zajímavou a významnou literární práci, která si zaslouží pozornost a zamyšlení. Autor/ka má bezpochyby dar zachytit lidský prožitek s puzzle, které se může zjevit v různých kontextech, a tím odhalit univerzální témata tragédie a touhy po svobodě.
25.03.2025