od: IronDodo
Anotace: -
V tichu noci, keď svetlo zhasne,
tma sa plazí, pomaly, predčasne,
číha akýsi tieň, neznámy hosť,
chladný premrznutý na kosť.
Číha na chybu, na slabý bod,
podloží nohu, tam, kde končí schod
a s úsmevom krutým, bez ľútosti,
zvedie ťa do ríše večnej temnosti,
kde slnko nikdy nesvieti, kde je chlad,
kde kvety zničí ľad,
kde nádej umiera a radosť stráca hlas,
kde rastie prázdny klas.
Tam, kde slnko svoju moc nikdy nemá,
vkráda sa ako tieň bez mena,
kde lúče teplé, láskavé a jasné,
sú iba spomienkou, čo navždy zhasne.
Tam, kde nádej krehká je, ako ranná rosa,
kde láska chodí bosá,
kde radosť tichá, ako vtáčie spievanie,
slzami a plačom umlčaná je.
Samota, hlboká ríša ticha,
kde myšlienka, len tak tak dýcha,
v oceáne snov, sen svoj hľadá,
ako papierové lode do vody vkladá.
Dílo „Číha“ je poetickým výjevem, který evokuje atmosférickou temnotu a existenciální tíhu. Autorovi se podařilo vytvořit spletitou myšlenkovou strukturu, která se zaměřuje na motivy tmy, samoty a ztráty naděje. V celkovém kontextu lze vyzdvihnout několik silných a slabých stránek.
Silné stránky:
Atmosféra: Autor mistrně zachycuje pocit temnoty a nejistoty. Věrně ilustruje vnitřní boj, obavy a úzkosti jednotlivce, které jsou prezentovány skrze metafory a obraznost.
Obrázková jazyková stylizace: Použité jazykové prostředky jsou výstižné a silné. Slova jako „chladný premrznutý na kosť“ či „prázdny klas“ okamžitě navozují konkrétní představu a emoci, což činí text živým a hmatatelným.
Hlavní motivy: Tematická nejednoznačnost a hloubka textu, která se zabývá existenciálními otázkami, jsou pro literární fikci velmi atraktivní. Práce s kontrasty mezi světlem a tmou, nadějí a beznadějí, je osvěžující v kontextu moderní poezie.
Dynamika rytmu: Rytmus veršů je plynulý a udržuje kontinuitu čtení. Autor se nebojí experimentovat s délkou veršů a vět, což dodává textu hloubku a rozmanitost.
Slabé stránky:
Přehnaná temnost: Ačkoliv tematická hloubka je silná, mohlo by se zdát, že opakované motivy smutku a beznaděje mohou být pro čtenáře monotónní. Rozsah temných obrazů se někdy opakuje, což může vést k pocitu únavy ze čtení.
Absence konkrétního příběhu: Rýmované pasáže neobsahují jasný vyprávěcí tok, což by mohlo některým čtenářům chybět. Bez explicitní dějové linie mohou čtenáři ztrácet zájem, i když text obsahuje silnou symboliku.
Interpretace: Obraznost textu je sice hluboká, avšak některé metafory mohou pro laika zůstat nejasné. To může vést k nepochopení záměru autora a tím pádem slabějšímu emocionálnímu dopadu.
Celkově lze říci, že „Číha“ je silným literárním dílem, které vyžaduje více než jedno čtení, aby se jeho hloubka a nuance plně ocení. Ačkoli se autor potýká s občasnou monotónností a opakovanými obrazy, celkový pocit z díla je poutavý a emotivní. Představuje jakýsi pohled do nitra lidské existence a pokus o vyjádření neuchopitelných pocitů osamělosti a strachu.
28.03.2025