od: Anfádis
Hodiny dokola
To svoje pod vousy
Tik ťak tik
Doma rozprostřel se klid
Ke štěstí chybí jen
Kominík
Někdo klepe
Umouněný
Usměvavý
Nechal mě šáhnout si
Na kolík
P. S.
Pardon
Dílo „Někdo klepe“ je krátkou, avšak výraznou ukázkou moderní poezie, která se nebojí experimentovat s jazykem a formou. Autorovi se podařilo vytvořit dílo, které vyvolává široké spektrum pocitů a významů, přičemž se zároveň drží jisté srozumitelnosti, jež čtenáře neztrácí v labyrintu metafor. Na první pohled se může jevit jako hravé a jednoduché, avšak při hlubším zamyšlení se v něm skrývá komplexní tematika.
Jedním z nejvýraznějších aspektů je hra s časem. „Hodiny dokola“ a zvuk „tik ťak“ evokují pocit ustavičného plynutí doby, který kontrastuje s „domovem rozprostřeným klidem“. Tato juxtapozice vytváří napětí mezi vnitřním a vnějším světem, mezi klidem a chaosem. Tento dualismus se dále prohlubuje v momentě, kdy se do klidného prostoru vměšuje postava „kaminek“, která symbolizuje něco nejednoznačného – možná štěstí, možná problémy, které si každý musí sám vyřešit.
Silnou stránkou této poezie je také schopnost evokovat obraznost. Postava „umouněného, usměvavého“ kominíka v sobě ukrývá mnoho symboliky; kominík bývá často spojován s tradičními hodnotami a štěstím. Vstupuje do intimního prostoru „já“ - subjektu, který se nepochybně setkal s něčím nečekaným či neznámým. Výraz „šáhnout si na kolík“ může být vnímán jako zkoušení hranic, experimentování s něčím neznámým.
Na druhou stranu, dílo má i své slabé stránky. Krátkost veršů a jejich úspornost může u některých čtenářů vyvolat pocit neúplnosti nebo nedostatečného rozvinutí myšlenky. I když úspornost může sloužit k posílení náboje textu, v tomto případě by si autor mohl dovolit prohloubit některé motivy a myšlenky, které se zdají být teprve načrtnuty.
Jednoduchý závěr „P. S. Pardon“ působí jako odlehčení, avšak také může vyvolat jistou nejistotu, jelikož uzavírá text spíše neformálním způsobem. Čtenáři by mohla zůstat otázka, zda je tento závěr zamýšlen jako ironie, nebo zda autor skutečně pociťuje potřebu se omluvit za svoje myšlenky, což by mohlo znehodnocovat sílu jeho předchozího vyjádření.
Celkově lze říci, že „Někdo klepe“ přináší svěží pohled na moderní poezii, která se zabývá subtilními tématy lidské existenci a interakce se světem okolo nás. I přes drobné nedostatky, které by stálo za to prohloubit, má dílo potenciál čtenáře zaujmout a vzbudit v něm myšlenky o smyslu v každodenním životě.
31.03.2025