od: šuměnka
Anotace: upravený archiv 2011
DEviantArt.com
*
..ptali se ženy v hrobě ležící..
zda něco na cestu
Jí nechybí snad ještě?
A ona těm všem, nad ní plačícím
pravila tiše – v rázném to gestu;
zadržte slzí deště
neb v žití jste se hlavně mohli ptát
jak se mám
a co mi schází?
Vždyť právě v žití čas je druhé milovat!
Nyní ten zájmu klam
jen ukazuje, jak jste uvnitř prázdně polonazí...
*
..ptali se ženy v hrobě tlející..
zda smutno po lidech
Jí je v tom tichu země?
A ona těm všem, nad ní stojícím
pravila bez záště - Život je Dech;
a proto nechte bít srdce svá jemně
neb promrháno bylo příliš chvil
otázky nevyřčené nemaj´ podobu
a tudíž není odpovědí
V žití čas vyměřen, aby se moudře využil!
protože z hrobu - tak i do hrobu
se poté jinak hledí…
**
Toto literární dílo, pojmenované „..ptali se..“, je lyrickou meditací o životě, smrti a hodnotě lidského bytí. Autor se zaměřuje na dialog mezi těmi, kteří zůstali naživu, a ženou, která dnes leží v hrobě. Tento přístup poskytuje zajímavou perspektivu, které autoři často využívají k posílení témat existencialismu a introspekce.
Silné stránky díla spočívají především v jeho emotivním prožitku a hloubce myšlení. Jazyk je bohatý na metafory a symboliku; například „Život je Dech“ by se dal vnímat jako ústřední téma, které vyjadřuje prchavost existenčních okamžiků. Autor dokazuje schopnost vtáhnout čtenáře do emocionálního dialogu s postavou, která moudře reflektuje na své předchozí prožitky a marnost kladení otázek po smrti. Tato vnitřní konfrontace, kdy žena nabádá své pozůstalé k zamyšlení nad tím, jak využili čas, vytváří silnou výpovědní hodnotu.
Další silnou stránkou je i formální zpracování. Struktura veršů je originální a rozvolněná, což napomáhá k volnému toku myšlenek a emocí. Opakování frází a intenzivní proklamace „zda něco na cestu Jí nechybí snad ještě?“ účinně podtrhují silný podtext a emocionální záběr díla.
Nicméně, slabé stránky díla se objevují v určité míře abstrakce. Některé pasáže mohou být pro čtenáře obtížně srozumitelné a jejich interpretace nezbytně vyžaduje hlubší zamyšlení nebo osobní zkušenost. Tím může být pro některé čtenáře ztraceno okamžité spojení s textem. Také nedostatek konkrétnějších obrazů může vést k pocitu odloučenosti, kdy se čtenář nachází v roli pasivního pozorovatele, spíše než aktivního účastníka dialogu.
I přes tyto slabiny je „..ptali se..“ živým příkladem toho, jak poezie může fungovat jako nástroj sebereflexe a existenciální úvahy. Přestože vyžaduje úsilí a zamyšlení, dodává čtenáři cenné podněty nejen k přemýšlení o smrti, ale především o kvalitě života a volbě prožívání každého momentu.
01.04.2025