od: cappuccinogirl
Anotace: ...jen místo bábovky snídám housku a většinou všude chodím pěšky...
V zárodku myšlenky jsi mne zachytil, nechal uvnitř sebe zrát
a já teď v tobě žiju.
Na zapřenou s tebou každé ráno snídám.
Ukusuješ z bábovky a přemýšlíš, jestli mi chutná,
foukáš do hrnku s kávou, a když si vzpomeneš, že mám ráda horkou,
napiješ se tak rychle, že si spálíš jazyk,
jedeš do práce a já se ti celou cestu pletu do řízení.
Dělíš se se mnou o život
a jsi najednou tak šťastný, až si z toho zoufáš
(vím to, roním tvé slzy).
Možná byla chyba dát mi jméno.
Díky tomu totiž
miluješ i to,
co bys v sobě
někdy
nejraději
sám
zabil.
Dílo „MÁM TO STEJNĚ“ vykazuje výraznou emocionální hloubku a nabízí čtenáři intenzivní zážitek, který lze chápat jako intimní dialog mezi jedním subjektem a jeho vnitřním já, nebo možná i mezi dvěma lidmi ve vzájemném vztahu. Autor zde s bravurou zachycuje složitost mezilidských vztahů, jejichž dynamiku posiluje metafora o sdílení života.
Silné stránky této básně spočívají v excelentní psychologické práci s emocemi. První dva verše se ihned ponořují do fascinující myšlenky „myšlenky, která zrání“, která citlivě evokuje proces duševní a emocionální interakce. Dále se silné obrazy jako „ukusuješ z bábovky“ a „foukáš do hrnku s kávou“ kombinují s každodenními rituály, čímž autor dokáže vytvořit přítomný pocit důvěrnosti a okamžité sounáležitosti. Tato přízemní ale velmi účinná symbolika dokonale ilustruje, jak vnitřní světounávaží na to, co se odehrává v rutinním životě, a jak intimní momenty mohou obsahovat hlubší význam.
Rovněž vedle této intimity vyniká ironický podtext v konečné části, kde se autor zamýšlí nad nechtěným pojmenováním, což může symbolizovat jakýsi zmatek v sebehodnocení a identitě. Fráze „Díky tomu totiž miluješ i to, co bys v sobě někdy nejraději sám zabil“ mluví o paradoxu, kdy některé vlastnosti nebo vzorce chování jsou zdrojem jak lásky, tak tragičného vnitřního boje.
Nicméně, slabé stránky díla se mohou spojovat s přílišnou abstraktností některých částí. Konkrétně závěrečná část se může jevit jako méně srozumitelná pro čtenáře, kteří se pohybují ve sféře emocionálního zprostředkování, a tím přicházejí o nuance, které by mohly prohloubit jejich porozumění. Občasná absence konkrétnějších detailů může vyvolávat otázky ohledně období a kontextu, v němž se tento vnitřní konflikt odehrává.
Celkově lze říci, že „MÁM TO STEJNĚ“ je silné a působivé literární dílo, které se nebojí zachytit složité a často protivychtivé pocity. Autorovi se podařilo obohatit jazyk prostřednictvím emocí, a tím poskytnout čtenářům hluboký pohled na vnitřní život jednotlivce a vztah s druhým. V budoucnu by mohla ocitnout pozornost na vyvážení mezi abstraktními myšlenkami a konkrétnějšími situacemi pomoci vybrousit celkový efekt.
01.04.2025