od: Philogyny1
Anotace: ---
Jsem strašně unavená
pořád spím
víc než máma před smrtí
:
Ve dne v noci mizíš ve hrách on line
pak piješ
(vím, že na mě myslíš i o půlnoci)
mám v chatu soundtrack To the wilder
(vím, že na mě myslíš)
vybrals mi tenkrát oči vlasy zbroj a přilbici
podal zbraň
stála jsem tam sama cítila tlukot srdce
bojovals mýma rukama
tak proč musím plakat?
ta píseň je krásná
vím že už nežijem
může být dítě kat?
:
A když řve
tříská o podlahu slovem stromy
říkám těm třískám něžně
podpalte oheň podpalte domy
i z třísek může být
dítě míza a slovo chci tě
:
V mlčení jelenů nehledám ozvěnu
spíš smrt krásných srnců
promiň
ale
zvíře řve jinde
v očích vlka najdeš kamennou sůl
odložíš do nich svůj kabát hůl poutníka
šelma se zalyká krví
krev se zalyká krví
kurví se s mršinama
vlk se kterým budeš vždycky sama
:
A ptáci zas klečí na hranici jara
a Morana a déšť
déšť v ránech kdy jsme nazí svou
pitoreskní samotou smíchanou s pachem nelidskosti
v těch ránech teskním
pod střechou stodoly bandaska od kávy a
provaz k přivazování tmy
azyl
Dílo „vstupné jsou tři oči“ se představuje jako silně emocionální a symbolické vyjádření vnitřních bojů, ztráty a touhy po spojení. Text je zcela působivě vybudován na kombinaci osobních refleksí a vjemů, které se prolínají v jakési katarzi, jíž autor(ka) podléhá. Tento literární kus se dotýká několika významných témat: vztahu mezi člověkem a technologií, ztrátě blízkých, a hledání identit v chaosu moderního života.
Silné stránky díla spočívají v jeho obraznosti a emocionální hloubce. Autoři dokáží vyjádřit složité pocity prostřednictvím obrazných metafor (např. „dítě kat“, „krev se zalyká krví“) a kombinací zvukomalebných prvků. To dodává textu jakýsi poetický nádech, díky němuž čtenář může lépe prožívat obtížná témata jako smrt a osamělost. Jazyku se dostává dynamiky a síly, která zprostředkovává intenzivní prožitek.
Na druhou stranu, dílo trpí určitou nejednoznačností a fragmentárností, což může čtenáře demotivovat. Některé pasáže nejsou zcela jasné a jejich význam může být obtížné dešifrovat, což může narušovat plynulost čtení. Také opakující se motivy a výrazy, jako například „vím, že na mě myslíš“, mohou působit monotónně. Jejich repetice by mohla být efektivní, avšak v této podobě se zdá, že příliš nezpřesňuje emocionální stavy a dává najevo spíše bezradnost než syrovou pravdu.
Dynamika mezi emocionální intenzitou a problémem uchopení obsahu tvoří napětí, které může být jak stimulující, tak frustrující. Není zde zcela jasné, zda má čtenář reagovat pouze na vyjádřenou bolest, nebo zda by měl za danými slovy hledat hlubší smysl. V tomto ohledu dílo volá po větší srozumitelnosti, nebo alespoň po určitém ukotvení v tematických bodech, které by mohly poskytnout čtenáři cenný kontext.
Celkově je „vstupné jsou tři oči“ silným a emocionálně vyjadřujícím textem, který si zaslouží pozornost, ale vyžaduje od čtenáře určitý stupeň trpělivosti a ochoty pracovat s jeho složitostí. Tato práce se však může vyplatit pro ty, kdo hledají hloubku a nuance v literárním projevu.
02.04.2025