od: zase já
svíčkami lámu
zlomky noci
ohýbám jejich
plamínky
tma svojí tlamu
chladný pocit
brousí o moje
vzpomínky
nad šálkem čaje
v horké páře
ohřívám zmrzlé
krajiny
o vše se hraje
na celé čáře
zas jsem tu zůstal
jediný
Dílo nazvané """nocturno""" je výraznou ukázkou moderní poezie, která se snaží zachytit atmosféru a emocemi prosycené momenty lidské existence. Autor zde využívá jazyk jako médium k vyjádření intimních pocitů a myšlenek, přičemž se nebojí experimentovat s formou a strukturou výrazových prostředků.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v jeho schopnosti evokovat atmosféru a smyslové vnímání. Například spojení „svíčkami lámuzlomky nociohýbám jejich plamínky“ vytváří nejen zajímavý vizuální obraz, ale také hru se zvuky, což podtrhuje náladu zamýšleného klidného večera. Dalším silným momentem je opakované téma osamělosti a introspekce, vyjádřené prostým, avšak účinným jazykem. Verše jako “chladný pocit brousí o moje vzpomínky” působí velmi autenticky a dovedou čtenáře okamžitě vtáhnout do emocionální hloubky.
Na druhé straně, slabé stránky by se daly hledat v poněkud chaotické struktuře jednotlivých myšlenek. V některých pasážích se zdá, že autor ztrácí směr, a čtenář může mít potíže s plným pochopením zamýšleného sdělení. Navíc absence interpunkce a zjevné jazykové experimentování mohou způsobit, že některé pasáže budou působit jako nesrozumitelné nebo křiklavé. Tímto způsobem se může dílo stát exkluzivním pro okrejenou skupinu čtenářů, kteří mají zkušenosti s avantgardními formami.
Celkově lze říci, že """nocturno""" představuje zajímavý příspěvek do současné české poezie, který se nebojí otevřít diskuzi o samotě, vzpomínkách a emocionální krajině lidského prožívání. Jeho silné stránky v emoční hloubce a atmosféře však vyžadují trpělivost a aktivní čtenářskou účast, aby bylo možno plně ocenit jeho nuance a kompozici.
02.04.2025