od: zase já
když v pralese tvých rozhodnutí
tě každá buňka vnímat nutí
jak moc je třeba nebýt sama
proč ze života dělat drama
už tak je předem nastaveno
kdo jsi...tvá barva kůže, jméno
tvé oči i tvá touha světu
dokázat víc, než típnout cigaretu
sotva se nadechneš, hned v pláči
a přitom se jen dívat stačí
jak pestrý je svět, když ho vidíš
ne, nemyslím tím jen svět lidí
sedni si v lese, zavři oči
a vnímej, jak se Země točí
a jak hovoří stromy k stromům
tohle je život, u sta hromů
spojené dlaně živé Matky
na tohle je náš rozum krátký
když cítíš, jak vše kolem tepe
k čemu pak jsou ti oči slepé
sáhni si na zem, pohlaď trávu
a Země hned ti pošle zprávu
Jsi taky moje, moje dítě
ať jsi, kde jsi, vždy ucítím tě
lehni si v lese do jehličí
a poslouchej, jak stromy křičí
když sekery jim lámou kosti
ve jménu lidské chamtivosti
tvá cesta je tvé rozhodnutí
jen ďábel chtíč nás lidi nutí
zabíjet jen pro pobavení
žádný jiný smysl v tom není
ač cítíš se tak bohorovně
tvé tělo skončí ve spalovně
a konec cesty v šedém prachu
na čas tě zbaví tvého strachu
Dílo "Matka" se vyznačuje silnou existenciální a ekologickou tematizací, což se projevuje v jeho obsahu, struktuře a jazyce. Autor se snaží ohlédnout za stránkami lidského života, vyjádřit vnitřní pocity jedince a zároveň poukázat na vztah člověka k přírodě. Celkové poselství, které je v textu latentně přítomné, se dotýká otázce identity, propojení s přírodou a morální odpovědnosti.
Silné stránky tohoto díla spočívají v několika oblastech:
Jasnost myšlenky: Autor se nebojí otevřeně pojmenovat silná a aktuální témata jako ekologickou krizi, mezilidské vztahy a duševní přetížení. Řeč o „matce“ jako přírodě a jejím spojení s každým jednotlivcem je silně emotivní a posiluje pocit sounáležitosti nejen s ostatními lidmi, ale i s celým bytem.
Symbolika: Různé symboly (např. matka, stromy, země) vytvářejí silnou vizuální a emocionální atmosféru. Příroda je v tomto kontextu milující, ale zároveň trpící entitou, kterou je třeba chránit a která si zaslouží úctu.
Rytmus a forma: Versifikace je dynamická a promyšlená, což dodává textu hudební kvalitu, ačkoli se příběh neodehrává v tradičním narativním rámci. Rytmus různých metrických struktur zajišťuje plynulý tok myšlenek.
Na druhé straně se ale nevyhneme ani slabým stránkám díla:
Občasná didaktičnost: I když se autor snaží předávat hlubší myšlenky, některé pasáže mohou být vnímány jako příliš poučné a tím pádem vyvstává riziko, že vyzní příliš moralizujícím tónem. Například pasáže, které útočí na lidskou chamtivost a ničení přírody, mohou činit čtenáře unavenými opakováním.
Absence konkrétních obrazů: V určitých místech by text mohl být obohacen o konkrétnější obrazy a situace, které by lépe demonstrovaly autorovy myšlenky. Příliš abstraktní výrazy mohou nést riziko ztráty čtenářova zájmu, pokud není zachována rovnováha mezi civilnějším, každodenním jazykem a více metaforickými obraty.
Nedostatek rozvoje postav: Přestože se zaměření na přírodu a propojování s "Matkou" pro mnohé čtenáře ukáže být přitažlivé, postava samotná – ačkoliv reprezentována skrze prvky prožívání a myšlení – zůstává poněkud odtažitá a bez hlubší charakterizace.
Celkově lze říci, že "Matka" skládá silný a emotivní apel s ekologickou dimenzí, i když se občas může nechtěně dostat do didaktického tónu. Dílo má potenciál pro rezonanci a zamyšlení, a to nejen ve vztahu k přírodě, ale i v širším humanistickém kontextu.
04.04.2025