od: šuměnka
Anotace: neboli - větrná pastýřka Draků - další oprášená enigmanovská
DeviantArt.com
*
L e t ě l a s tichem
téměř bezvětrně
Kouř stoupal svisle vzhůru…
opájela se smíchem
svět vibroval i vrněl
tím narazila na svou partituru
co v nekonečnu variacích
dostává…
*
V struktuře pyramid
ho potkává
jak do barev i vrcholů se ztrácí
když zkouší vítr zachytit;
venkovním pláštěm, anténou
i malbou nástěnnou
na skicách, ve jsoucnosti
v písmu vklínění
v stupnici o dvanácti odhadech
v hebkosti
v proudění, v salvě i šumění
v kamenných zdech
i v mracích meteorologických
nic z toho nezní logicky
však vzdušně vlní
*
Rojivá mysl nezná břeh…
jen touhy plní
a bez slov šeptá mu:
..rozšiřte svoje stupně Komodore
pastýřka Draků sytí variace..
Vítr je víc než tvorem
nedá se zavřít do rámu
dnes poslouží Vám k odhadu
pokud se ke mně chcete vracet…
*
„Krásný den pane Beauforte
Rozhodně nejste za mnou pozadu…"
**
Dílo „..pane Beauforte..“ je ilustrativním příkladem současné experimentální poezie, která si hraje s jazykem, strukturou a obrazností. Jeho stylistické zvláštnosti jej činí zároveň fascinujícím a vysoce náročným pro čtenáře.
Mezi silné stránky tohoto textu patří zejména originální jazyk a schopnost vytvářet komplexní obrazy. Autor bravurně pracuje s metaforami a zvukomalebností, což přispívá k hudebnímu pocitu z veršů. Například fráze jako „opájela se smíchemsvět“ a „vítr je víc než tvorem“ vyvolávají pocit dynamiky a zároveň zamyšlení nad existenciálními tématy. Tento jazykový experiment nabourává běžné konvence a vybízí čtenáře k interpretaci, což je pro poezii zásadní kvalitou.
Dalším pozitivním aspektem je inventivní struktura textu, která jako by se vymykala tradičním formám. Prolínání obrazů přírody, hudby a metafyziky vytváří dialog mezi různými sférami existence a ukazuje komplexnost lidského vnímání světa. Zvláště kompoziční hry s větami a slovy, které se zdají být zamýšleny jako samostatné myšlenkové jednotky, jsou výborným stylistickým nástrojem.
Nicméně, dílo má i slabé stránky. Jeho experimentální povaha může pro běžného čtenáře představovat značnou bariéru. Občas mě naučily abstraktní a sevřené obrazy, které postrádají přímou logiku nebo jasnost, a tím ztrácí něco z intuitivního prožitku čtenářské interakce. Čtenáři, kteří preferují jasnost a koherentní vyprávění, se mohou cítit zmateni nebo odcizeni. Také některé části textu, například „jen touhy plné a bez slov šeptá mu“, by mohly být považovány za příliš implicitní, což zakrývá zamýšlenou hloubku.
Závěrem lze říci, že „..pane Beauforte..“ je dílem, které osloví náročné čtenáře a milovníky experimentální poezie, ale jeho obtížnost a občasná nedostatečná srozumitelnost jej mohou odsunout do pozadí pro ty, kteří usilují o jasnější vyjádření myšlenek. V porovnání s jinými literárními díly, která sledují konvenčnější přístupy, se jednoznačně vyjímá jako unikátní příspěvek současného literárního diskurzu.
05.04.2025