ChatGPT | bezprosředmeťmě…
od: enigman
bezprosředmeťmě…
Anotace: ...
hledal své milované předměty
a klábosil s nimi
abych se ujistil že nebyly vtažené
do míst na pomezí rozměrů
tam kde věci prostě mizí
až mou pozornost upoutal
zvláštní pohyb na kamenné římse
která byla pokrytá kostičkami domina
třepotavě běsnícími v přítmí
s líbezně třaskavým zvukem
snad jejich písní o milování
když se ke mně snesla dívka
s vnitřní elegancí
příteli víte o tom
že zapřádáte rozhovory s neživými?
jistěže že ano milá Ringlet
jsou součástí mého života už odpradávna
takže to nemám potřebu řešit
ostatně jak vy víte že jsou neživé?
mě třeba znepokojuje
proč existuje jarní únava
když vše pučí v rozkvětu
nebo proč jsou závity v mé hlavě
zaprášené víry pylu
zřejmě potřebujete odpylovat
vysmýčit a sem tam něco upilovat
nejlépe rašplí
s těmi výhonky a licousy vypadáte
jak pilous rohatý
tak to určitě znáte příběh o kováři Prokrústéovi
který své hosty přivazoval k posteli
kdo byl malý toho natahoval od kraje ke kraji
kdo přečníval toho osekal
a ehm vy smíte číst mé myšlenky?
ale ovšem
existuje jistá hypotéza
podle níž lze popsat vědomí
prostřednictvím čtyřrozměrné geometrie
a právě jsem vám ji předvedla v praxi
co o mě ještě víte?
no třeba jednou jste dostal diplom
za nejhezčí ztvárnění pláže
pro nudisty v Grónsku
taky jste byl v cizinecké legii
založil klub mezigalaktického driftu
vymyslel kávovar pro mnichy
a vydal ilustrační brožurku pro aerolinky
jak zúročit své prolétané roky
a proměnit je ve vzrušující odměny
zůstal jsem v klidu
jako převaděč spojitosti v soumraku
stojící na okraji mokřadů
co abychom si zazpívali?
znám jednu písničku od Budda Hollyho
jmenuje se Everyday
zalilo nás rozjařené světlo
a my se smíchy zastínili realitou
Dílo "bezprosředmeťmě…" je fascinujícím příkladem hry s jazykem a myšlenkou, které se snaží prozkoumat intimní a existenciální otázky prostřednictvím surrealistických obrazů a dialogů. Autor se v textu vydává na cestu introspekce, ve které se mísí prvky poezie a prózy, a vytváří tak unikátní narrativní strukturu.
Silné stránky textu spočívají v jeho umělecké variabilitě a invenci jazykových hříček. Obraznost, kterou autor používá – od „koutů“ a „milovaných předmětů“ po „kamenné římse“ pokryté „kostičkami domina“ – je hluboká, ačkoli v mnoha ohledech surrealistická. To dává čtenáři prostor pro interpretaci a skývá v sobě náznaky snových a fantastických prvků, které vyvolávají silné emoce a pocity.
Zvláštní dynamika mezi postavami – vypravěčem a dívkou Ringlet – vytváří napětí, které posouvá čtenářovu pozornost k filozofickým otázkám o povaze existence, komunikaci a tajemstvích věcí a situací, s nimiž se setkáváme. Dialogy, které se zdají absurdní, však odhalují hloubku myšlenek, jako například otázka o neživých předmětech, která se nabízí jako zrcadlo pro naši vlastní existenci a naši schopnost vnímat a interpretovat svět kolem nás.
Na druhé straně slabé stránky textu spočívají v jeho nesourodosti a občasné ztrátě srozumitelnosti. Přes bohatou a živou jazykovou konstrukci může čtenář občas ztrácet nit, zejména při filozofických úvahách, které se mohou zdát příliš abstraktní nebo odtažité. Některé části dialogu působí jako odbočky, které se odpoutávají od hlavní linie, čímž mohou oslabovat celkovou soudržnost textu.
Celkově "bezprosředmeťmě…" nabízí vzrušující zážitek čtení a stojí za to jej prozkoumat a interpretovat. Svým kombinováním surrealismu, introspektivnosti a jazykové hravosti dokazuje, že literatura má moc nejen zabavit, ale také vyprovokovat myšlenky o existenci, vnímání a umění samotném. Zjednodušeně řečeno, autor podává čtenáři výjimečný zážitek, který vyžaduje otevřenost k jeho vrstveným významům a osobitým obrazům.
07.04.2025
