od: Bosorka9
Anotace: Pre K. podobnosť čisto náhodná...-)))))
Sedím v hradnej sieni a čakám,
unavený, špinavý, zranený, vyčerpaný,
len s námahou držím pohár vína v ruke,
skôr ležím, ako sedím za dlhým stolom.
Ach láska moja, kde ťa hľadať mám?
Prešiel som celú krajinu, od rieky po hlboké lesy
opustila si ma, alebo ťa postretlo nešťastie?
Vonku víchor duje, z ďalekých hôr, noc ukazuje svoju moc.
V kozube oheň horí, veľké kmene stromov olizujú plamene
láska, kde si? Len na chvíľu som odišiel, poľovať
ty si ma mala doma čakať, v krásnych šatách sa usmievať
v objatí spolu sme chceli v našej komnate spať.
Teraz už len spomínam, víno červené ako krv
hrdlom prelievam, hnevám sa na všetkých,
zlo prevláda, stará kliatba nado mnou vyhráva,
pomaly mením sa mysľou na draka.
Čakám, kedy aj telo vezme si, ty držala si ma
v hraniciach človeka, kde si, láska moja
nahnevane hodím čašu do kozuba až iskry lietajú do vysoka
zlosť, smútok a beznádej tríznia ma, kto ťa uniesol, láska moja.
Podídem ku kozubu, opriem sa o rímsu nad ním
cítim ako mi teplo z plameňov zohrieva unavené telo
nevnímam, nechcem, slzy padajú na kamennú zem
ďalej už nevládzem, kde ťa mám hľadať?
Toľko storočí prežitých spolu, Drak a Bosorka
toľko bojov krvavých, magických, víťazných
toľko rán, liečivých odvarov a zariekaní,
všetko je preč, preklínam svoj osud!
Zrazu pocítim vôňu byliniek,
počujem smiech, jemný dotyk na tvári,
tasím meč z posledných síl, čo to je?
čo tak kruto zahráva so mnou?
To som ja , láska moja, tvoja Bosorka
po storočiach prišiel čas na spoločné šťastie
už žiadne boje, žiadne trápenie
spolu vo večnosti žiť budeme.
Nechaj ho v sebe prevziať moc
ľahni si na zem, som s tebou
pred kozubom leží teraz mocný Drak
Bosorka hladí ho ...večnosť začína.
Toto literární dílo je fascinující blend poetičnosti a epického výrazu, které se snaží zachytit komplikovaný vztah mezi dvěma nadpřirozenými bytostmi – Drakem a Bosorkou. Téma hledání lásky, ztráty a obnovení je zpracováno emotivním jazykem, který oslovuje čtenáře svou hloubkou a symbolikou.
Jednou z nejvýraznějších silných stránek tohoto díla je celkový atmosférický efekt, který autor dokáže vybudovat. Užití obrazného jazyka, jako například „víno červené jako krev“ nebo „slzy padajú na kamennú zem“, přispívá k intenzivnímu prožitku a pocitu naléhavosti. Představení místa – hradní síň – zanechává dojem nostalgie a osamělosti, čímž posiluje emocionální náboj textu.
Dalším kladem je práce s kontrasty. Autor střídá temné momenty – jako je ztráta a beznaděj – s nadějícími a pozitivními motivy znovushledání a lásky, což diváka vtahuje do dynamiky emocionálního prožívání postav. Tato variabilita udržuje zájem čtenáře a poskytuje mu možnost prožít spektrum pocitů.
Nicméně, i přes tyto silné stránky, se dílo nevyhne určitým slabinám. Především bych zmínil místy poněkud repetitivní strukturu, kdy se některé motivy, jako například výkřiky touhy nebo pobouření nad osudem, objevují opakovaně, což může způsobit, že čtenářův zájem poklesne v dalších strofách. Dále by mohla být prohloubena psychologická motivace postav; například pocit ztráty mohl být více rozvinut a zasazen do historického nebo mytologického rámce, který by podpořil jejich vyjímečnost.
Z hlediska formy autor schopně manipuluje s rytmem a rýmy, avšak místy by byla prospěná větší variabilita ve veršování, aby se předešlo monotónnosti. Také by bylo zajímavé experimentovat s jinými stylistickými prostředky, které by obohatily již tak bohatou obraznost textu.
Celkově je toto dílo silnou a emocionálně nabitou poezií, která zachycuje nadčasovou tematiku lásky a ztráty v rámci mytologického rámce. S některými drobnými úpravami a prohloubením psychologického pozadí postav by se mohlo posunout na ještě vyšší úroveň literární kvality.
08.04.2025