od: Paulín
Anotace: brouci co ukazují svoji sílu...
Dva roháči kamarádi
řecko-římský zápas svádí.
Na mýtině v lese
každý brouk se třese.
Fandí všichni i ti malí
co by si jen spolu hráli.
Sluníčko jim hezky svítí
všude kolem samé kvítí.
Roháč Pepa svaly ukazuje
Franta se jen naparuje.
Chvíli Franta, chvíli Pepa zvednutý je nad hlavou.
Další brouci svorně jdou.
Než berušky odletí
vítěz bude do pěti.
Stánky kolem s dobrotami, med i limonádka
není tady žádná hádka.
V zápětí však Franta padá na záda
no to je zkrátka paráda.
Pepa vítěz svorně stojí
ne každý se ho však bojí.
Je to dobrák od kosti
jsou s ním samé radosti.
Usmívá se na svět celý
děti milé jak jste chtěli.
Už se smráká, bude noc
milé děti dobrou noc.
Dílo „Roháči“ je hravým a zábavným příběhem, v němž se setkáváme s postavičkami dvou roháčů, Pepou a Frantou, kteří se oddávají zápasu v malebném prostředí lesa. Na první pohled se může zdát, že se jedná o jednoduchou bajku určenou dětem, avšak při podrobnějším zkoumání narážíme na určité literární prvky a tematické nuance, které zasluhují pozornost.
Silné stránky díla zahrnují především jeho lehkost a hravost, které dokážou oslovit mladé čtenáře. Pozitivní naladění je umocněno optimistickým vyzněním příběhu a jasně definovanými charakteristikami jednotlivých postav. Pepa, jako vítěz a „dobrák od kosti“, je příkladem pozitivního hrdiny, zatímco Franta představuje protiklad, který však nevyznívá negativně. Toto vyvážení mezi rivalitou a přátelstvím je pro mladé publikum vzorové a poučné.
Jazyková stránka díla je pojata s obdivuhodnou lehkostí a úderností. Rýmovaný verš doprovází příběh jako melodičnost, která ulahodí nejen uším dětí, ale i dospělým, kteří příběh předčítají. Vytvoření rýmu a rytmu přímo podněcuje dětskou představivost a zapojuje je do vyprávění. Obraz univerzálního venkovního prostředí s květinami a pohledem na přírodu je dalším silným motivem, který posiluje pozitivní emoce příběhu.
Na straně slabých stránek bych upozornil na nutnost překonat jistou míru simplifikace, která může být pro některé dospělé čtenáře málo uspokojivá. Příběh postrádá hlubší konflikt nebo nějakou zásadní zápletku, která by dodala na intenzitě vyprávění. Zároveň se může zdát, že postavy nejsou dostatečně rozvinuté; jejich osobnosti jsou vyjádřeny spíše povšechně, což v konečném důsledku může zanechat dojem povrchního pojetí.
Kromě toho by se dalo diskutovat o tom, zda forma rýmu a rytmu plně vystihuje nuance situací, které jednotlivé verše popisují. Někdy se může zdát, že se příběh snaží skloubit zábavnost s didaktičností, a to na úkor některých detailů, které by mohla obohatit.
Celkově lze říci, že „Roháči“ je příjemné, snadno čitelné literární dílo s pozitivním poselstvím o přátelství a zdravé soutěživosti, které má na paměti mladé publikum. Přestože postrádá větší hloubku a komplexnost, jeho jazyk ubrání zážitek z četby a přenáší na čtenáře radost ze života v přírodě.
14.04.2025