od: zase já
odepnu z modelu myšlení
šablony, ze kterých nic není
floskule, fráze a fantomy
komplexy, traumata, syndromy
iluze, předsudky, představy
prázdno, co dere se do hlavy
a v tichém úžasu z prázdnoty
víckrát se nezeptám...a co ty?
Tato báseň, nazvaná „bylo“, se vyznačuje hlubokou introspekcí a snahou o osvobození z mentálních a emocionálních konstrukcí, které často ovlivňují naše vnímání reality. S ohledem na její obsah a jazykové uspořádání lze vyzdvihnout několik silných a slabých stránek.
Silné stránky:
Jasná tematika: Báseň se zabývá univerzálním tématem duševního stavu, hledání vlastní identity a osvobození od společenských očekávání. Tento tematický záběr poskytuje čtenářům prostor pro identifikaci a zamyšlení.
Hudebnost a rytmus: Volba slov a opakování (floskule, fráze, fantomy; iluzi, předsudky, představy) vytváří v textu příjemný rytmický tok. Tato forma nejen zvyšuje estetiku díla, ale také podtrhuje myšlenkovou strukturu, která se snaží odhalit vrstvy myšlení.
Silné obrazy: Klíčová slova jako „pravdo, prázdno“ a „tichém úžasu“ vytvářejí silné vizuální i emocionální obrazy. Čtenář může jasně vnímat, jaké pocity autor vyjadřuje, což je pro poezii zásadní.
Otázka jako reflexe: Závěrečná otázka „...a co ty?“ vyvolává interakci s čtenářem a nutí ho k zamyšlení nad jeho vlastními životními zkušenostmi. Takový způsob uzavření je efektní a podporuje důvěrnost v komunikaci.
Slabé stránky:
Abstraktnost: Některé pasáže mohou být pro čtenáře příliš abstraktní. Slova jako „komplexy“ a „syndromy“ mohou působit vzdáleně, zejména na čtenáře, kteří nejsou obeznámeni s psychologickou terminologií. Může být vhodné některé pojmy více konkretizovat, aby pro čtenáře byla názornější.
Nedostatek kontextu: Báseň se může jevit jako izolovaný výkřik izraelské duše, bez jasné návaznosti na konkrétní situaci či příběh. Přestože je to čin, který mnozí čtenáři ocení, jiní by mohli postrádat širší kontext, aby byli schopni plně ocenit hloubku pocitů.
Kratší délka: I když syrovost a úspornost textu může být jeho předností, někteří čtenáři by mohli toužit po rozvinutí myšlenek. Větší prostor k diskusi by mohl poskytnout zajímavější pohled na zkoumané témata.
Celkově lze říci, že „bylo“ je výraznou básní s taktem a emocionálním nábojem, která zanechává čtenáře v pociťovaném zamyšlení. Vyzývá nás k tomu, abychom se podívali do svých psychických odstínů a přehodnotili konstruktivní elementy v našem myšlení. S drobnými úpravami by mohla být ještě přístupnější široké veřejnosti.
16.04.2025