od: IronDodo
Anotace: Hudba a spev AI
Ráno
Ráno ľahkým krokom prichádza,
len tak pomaly vystupuje,
po nebi sa prechádza,
tichým dotykom svet maľuje.
Jeho prsty z ružovej hmly,
jemne sa dotýkajú zeme,
akoby chcelo, aby sme aj my,
zabudli na starosti nemé.
Jeho dotyk je balzam na rany,
čo do duše si berieme,
jeho svit, v tichosti rozdaný,
v náručí milom zovrieme.
Ach, ráno prichádzaš, tichučko vrelo,
obloha sa zrkadlí domodra,
ako keby sa ti nechcelo
večný súboj zla a dobra.
Ach, Ráno, krehké ako pieseň vtáčia,
spomienka na krásu nevídanú,
pohladí ťa ruka spiaca,
ako srnka plachá, lúku rannú.
Nech tvoja krása a čistota,
na kvetoch spiacich, čo čakajú deň
i v nás navždy zanecháva stopu života
zlatistý v srdci plameň.
Toto literární dílo „Ráno“ je jemnou a citlivou básní, která v sobě nese mnohé prvky romantismu a přírodní lyriky. Autor v ní zhmotňuje příchod rána jako niečo magického, co obohacuje naše duše a přináší do každodennosti naději a krásu.
Silné stránky této básně jsou především v obraznosti a zvukomalebnosti jazyka. Autor vytváří velmi půvabné a živé metafory, které dokážou čtenáře vtáhnout do atmosféry krásného ranního okamžiku. Například obrat „jeho prsty z ružovej hmly“ dokonale evokuje křehkost a jemnost rána, zatímco „balzam na rany“ vyjadřuje uklidňující a léčivou povahu nového dne. Další silnou stránkou je pocit útěchy a naděje, který báseň vyzařuje. Ráno je zde personifikováno a nabývá lidské podoby, což posiluje intimní vztah mezi člověkem a přírodou.
Báseň také vykazuje jakousi harmonii a rytmus, což z ní činí příjemné čtení. Vybroušené rýmy a plynulost veršů navozují příjemný pocit a doplňují celkový dojem z díla.
Na druhé straně, slabé stránky se mohou objevit ve složitosti některých obrazů a obratů. I když je jazyk líbivý, občas může působit příliš sentimentálně a obraty jako „tichučko vrelo“ nebo „zrkadlí domodra“ mohou působit lehce nejasně. Některé metafory by také mohly být pro čtenáře méně srozumitelné, což může vést k tomu, že se ztratí v poetických obrazech a celkovém významu.
Dalším bodem, který stojí za zmínku, je absence výraznějšího konfliktu nebo napětí, což by mohlo posílit emocionální prožitek z básně. I když je klidný a lyrický tón záměrný, čtenář by možná uvítal nějaký hlubší moment introspekce nebo rozporu, jenž by příběhu dodal dynamiku.
Celkově je „Ráno“ příjemným a krásným dílem, které dokáže čtenáři poskytnout zamyšlení nad každodenními maličkostmi a kouzlem přírody. Jeho jazyk a obraznost jsou silné, ale občas by mohl být pružnější a přístupnější. Tato báseň má rozhodně potenciál oslovit široké spektrum čtenářů, přičemž ti, kteří ocení jemnost a krásu přírody, si najdou v jejích verších své místo.
17.04.2025