od: IronDodo
Anotace: -
Človek a strom
Rok čo rok, vo svojej múdrosti hlbokej,
rastú stromy, nie sú svedkovia vekov.
Korunou siahajú k oblohe vysokej,
potomok, potomka má svojich predkov.
Čo rok to letokruh, svedectvo nám dáva,
o všetkých, slnkom požehnaných dňoch,
o sile prírody, čo večne pretrváva,
o jari, lete, jeseni i chladných mrazoch.
Strom, svedok nemý, na zemi stál,
videl kniežatá, ktoré zabili,
bol svedkom drámy, čo život nám dal
hrady kamenné, čo v prach sa menili.
Lebo strom a človek, sú spojené nádoby,
v dychu prírody, v harmónii spriaznený,
ako odraz v zrkadle, rovnaké podoby,
rovnako blízki, rovnako vzdialení.
Strom je kronika storočí, svedok minulosti,
má srdce otvorené pre krásu prírody,
múdro hľadí do budúcnosti,
v ňom je nádej, pokoj, radosť zo slobody.
Pretože človek dýcha, čo strom mu štedro dáva,
život bez tohto daru nemôže prekvitať.
Nech táto myšlienka v nás navždy zostáva,
vedie nás k činom, ktoré môžu ešte stromy udržiavať.
Dílo „Človek a strom 2“ představuje zajímavou reflexi vztahu mezi člověkem a přírodou, konkrétně stromy. Autor využívá prozaickou poezii, aby vyjádřil hloubku a závaznost tohoto spojení. Text zaujme svou patetickou i symbolickou atmosférou, která osvětluje kvality obou – člověka a stromu – a pohled na přírodní cykly.
Silné stránky díla zahrnují jeho tematickou hloubku. Autor se dotýká univerzálních témat, jako je cyklus života a smrti, funkce přírody jako pamětníka historie a její nezbytnost pro lidskou existenci. Tento filozofický podtext je krásně zachycen například v obraznosti stromy jako „kroniky storočí“, která posiluje dojem vzájemné propojenosti mezi lidmi a přírodou. Jazyk je bohatý, malebný a evokující, což podněcuje čtenářovu imaginaci. Dalším pozitivem je jasná výzva k ekologickému uvědomění a ochraně přírody, což je v současnosti velmi aktuální téma.
Na slabých stránkách by se dal najít občasná tendence k patosu, který může některé čtenáře odradit nebo vést k pocitu umělé moralizace. Také lze říct, že rytmus a struktura veršů by mohly být více variabilní, aby se předešlo monotónnosti v čtení. Některé obrazy by mohly být hlubší nebo originálnější; věty typu „strom je srdce otevřené pro krásu přírody“ a „človek dýcha, čo strom mu štedro dáva“ mohou znít jako běžné fráze, což by mohlo snižovat celkový dopad textu.
Celkově lze říci, že „Človek a strom 2“ je literární dílo s bohatým obsahem a krásným jazykem, které hráčsky manipuluje s tématy životního cyklu a vzájemné závislosti mezi člověkem a přírodou. Navzdory některým slabinám, jako je patos a občasná nedostatečná originalita obrazů, má dílo potenciál oslovit široké spektrum čtenářů a povzbudit k zamyšlení nad důležitostí přírody v našich životech.
25.04.2025