od: šuměnka
Anotace: archiv 2/2010 - edice nočního předUsínání
jeffdoute_deviantArt.com
*
Vzrušuje mě rozdrásaná kůže!
Palčivost,
kdy slast i bolest snesitelna - v jednom jsou
.
Vzrušuje mě barva černé tuše!
Umnost rukou,
která díla dechberoucí - tvořit dovedou
.
Vzrušuje mě pravá vůně muže!
Feromony,
o něž se mé vjemy těla - s touhou poperou…
.
Vzrušují mě rysy drsné tváře!
Posedlost,
kdy v nepatrných intervalech - rty se o ně třou
.
Vzrušuje mě vitráž nad oltářem!
Sklíčka malá,
kudy stíny slunce mate - svojí světlohrou
.
Vzrušuje mě na opasku zářez!
Linie a souhra vzdechů,
co v nádechu semknutí - jen velmi tiše řvou…
* *
Toto literární dílo, označené názvem „..v.Zruš.ující..“, představuje fascinující pokus o zachycení intenzivních emocí a smyslových vjemů skrze poetické spojení slov, které evokují jak tělesnou, tak duševní rozkoš a bolest. Autor zřetelně využívá opakování fráze „Vzrušuje mě“, což posiluje osobní dotyk a svědčí o ishanním pocitu subjektivní zkušenosti. Tato struktura nejenže vytváří rytmus, ale také zajišťuje emocionální vyvrcholení.
Silné stránky díla se odrážejí zejména v silném vizuálním vyjádření, které dokáže v čtenáři vzbudit živé obrazy a cítění. Například „barva černé tuše“ a „vitráž nad oltářem“ jsou metafory, které nejenže posilují výtvarné umění, ale zároveň ukazují na hlubší významy, jako je ztráta, krása a existenciální otázky. Autor také efektivně pracuje se smyslovými vjemy, což činí text velmi intimním a osobním.
Další výhodou je hra se slovy a jazyková preciznost, která si zaslouží uznání, neboť dokáže oslovit jak čtenáře pohrouženého do literární kritiky, tak i širokou veřejnost. Například spojení „o něž se mé vjemy těla - s touhou poperou“ je velmi výstižné a velmi výstižně zachycuje komplexnost lidských emocí a touhy.
Nicméně, v tomto díle se objevují i slabé stránky, které mohou čtenáře odradit. Například přehnané užívání výkřikových metafor může způsobit, že se některé pasáže budou zdát přehnané nebo kladoucí přílišný důraz na emocionalitu, což může oslabil celkovou autenticitu prožitku. Někdy se také může zdát, že absenci celkové narativní linky nebo tématického sjednocení dosahuje text nakonec pocity fragmentace.
Dále bych navrhl, aby autor více zohlednil rovnováhu mezi pocitem a myšlenkou; i když je důležité vyjádřit intenzivní emoce, pro některé čtenáře by mohla být vítaná hlubší reflexe či rozbor zachycených pocitů.
Celkově se jedná o silný poetický kus, který má co říct a mohla by jej obohatit větší rovnováha mezi emocí a racionalitou. Celkově je „..v.Zruš.ující..“ ambiciózním, naléhavým výjevem, zaměřujícím se na vnitřní bouře a rozporuplnost, jež provází lidskou existenci.
25.04.2025