buřičská...

obloha připomíná tvaroh
vlečený pár kilometrů
za pojízdnou betonárkou
a sníh křupe pod nohama
jako když mravenci přežvykují vosk

umyvadlo zakloktalo
italským tenorem
s plnými ústy hypermanganu
a lednička vydala zvuk
pasoucích se buvolů

na stole sedí několik oken
zabraných do partičky žolíků
a já prohlížím zamyšleně procesy
které probíhají při kvašení

víte že metel je jednotka rychlosti
jakou se voda po holení
vsákne do krajkoví podprsenky
i když
původně byla definována
jako doba nutná k tomu
aby se vypařila kořalka
z kožichu divoké veverky
šplhající pozpátku?

náhle pronikl ušima podivný zvuk
jako když zavrzají cvrččí lakovky
a ozvalo se zahučení mlžného rohu

odložil jsem oslí masku
uhladil vlasy kůží z bůčku
vyfoukl kroužek dýmu
/kroužek byl hranatý/
sklepl filozofickou myšlenku
o povaze věčného popelníku
a šel se podívat
co vytvořilo díru v pozlátku

otevřu dveře do stájí
tam stojí kravka u vybílené zdi
v paznehtech tužku
a črtá složitý technický nákres
druhá v montérkách
sestavuje cosi jako raketu

,,Někam se chystáte?,,

,,Už nás to nebaví
tady animaly doslova ždímáte
hodláme emigrovat do Indie
tam jsme posvátné,,

jak už to v životě bývá
nehody chodí nejen po lidech
jednoho rozdrtí
jiného ne
třeskly dva výstřely...

,,Nedá si někdo hovězí?,,...