Development

 

Aktivita se rozrůstá, jste si jistá, paní doktorko, že chcete vstoupit na tu jízdu, do sebe-reflexivního stylu, který vás obejme a naučí jak psát, vypořádávat se s obtížemi překážek, překonávat se s radostí a vervou, vstupovat na nezdolatené, přepájet mosty a dimenze, naučit se plně uplatnit a zhodnotit svůj talent, vyrůst na příčkách, které jsi sám vybudoval, nechat se popohánět inspirací, prostorem snů, ňadrem doby a stálým zušlechťováním hudební kompozice v pozadí. 

 

Vstupte mezi scifilistní kompozice se vměstnala zákeřná degustace aplikujících oken z jiného metaprostoru,

vzácné panenství ektoplazmatického retikula obměšuje věsměrné fosforeskující symetrie,

bouřná anémie a amébovité exokonektory jako vyslanci sedmého věku,

bouřňáci tyrkosového jařma přednáší na festivalu pro pokročilé diletanty spekulativní fikce,

mořské řasy měnící se v rosol, jdoucí za parmská města plná tropické drogy jménem žábrosol,

ten způsobuje vize a aktivizační zóny jiných pásem myšlení,

jiných sfér mimo dosah tehdejší pozorovatelnosti vědecké habemonie. 

 

 

....

(výše než hlubina) 

 

Nejambicióznější věci, co kdy propadli přítomným okem, orgánem reflektujícím změny v lidské mysli. Plán byl napsat povídku a vytvořit tak silný emociální základ pro budoucí poetiku jejího světa, který má nekonečně mnoho podob a je zároveň něčím tak hlubokým a přesvědčivým, že má dopad i do dnešního, normálního světa. Čerpá ze světa převratných změn, závratných objevů a mocných posunů v technologiích, obrací naruby spektrum možností, tak jej jej známe dnes a přechází v nový horizont, který se zjevuje s příchodem zítřka. 

 

Její ambice jsou pansonické, propadající, reflektující iluzorní plán v domestikovaném čtverci lidské mysli,

povídka ač nedokonalá, má silný emociální zákal a budoucí poetika jejího světa staví na mytologické, post-fiktivní bytosti,

která byla unesena neznámou korporátní, elitní skupinou a může být všude, má totiž potenciálně nekonečně mnoho podob,

a je přesvědčujícím důkazem, že tato stvoření, supercifielních kvalit, jsou pověřena k misijním cílům,

vyšším než je dopad objevů, čerpajících na prahu zítřka, posuvy v technologické vigílii a atestaci specializace,

naruby vysvěcené spektrum dosavadních telekinetických možností prózy, nový horizont za neznámým plánem tohoto roku. 

....

(Intence tíže)

 

Pustím se dál a hlouběji do kuchařky mysli, která byla vystavena v postavě, o které toužím psát, psát v jazyce prostředí ve kterém vznikla, vidím nové prostředí, vidím lávku života nad planetou, kosmický přístav, předsazený maják, mocné pískové pouště, purpurové zálivy a létající ostrovy, vznášející se po dlouhém levitujícím magickém předmětu na konci horizontu, který se rozprostírá dál a neustále vzniká s přibývajícími postavy, jimiž rekonstruuji osu svého života a života všech kdy zrozených živých bytostí a organismů, jimiž prosvětluji vnikám a pronikám na druhou stranu toho co nalézám v podnětné esenci nové příhody. 

 

Vidím jen níže uvedené binární konsekvence toho, když se převádí něco, z čeho měla zbýt lidská bytost, postavsa uvádí sedmero bran do depersonalizovaného ráje, vystavuje se intencionálnímu záření radioaktivní pečeti moci a nad nocí se snaží uchopit nové prostředí, kruhovou lávku života, pozůstalé věky a ruiny jejich hran v rotoskopickém kaledoniu, nahou planetu plnou pustin a příčných trámů vystrčených k prstenci, na průčelí obrovský purpurový měsíc a na něm zámek, k půdorysu směřující světlo vycházející z kosmického přístavu, jeho dominující, atletická siluleta majáku, digitální nadějě a ostrovy vznášející se na dlouhém koherentním, magnetickém předmětu, který se rozprostírá dál až na čnící skaliska nově vznikajících postav, rekonstrujících osu esence svého života, kdy s prsty všech zrození 

 živých organismů, všech bytostí živých jimiž prosvětlované vzniká a z rodících se umírají na druhou stranu ty, pro které se tvůrčí kredibilium stalo noční posedlostí, hlídkou předsunutých tesáků tížících příhodu nad krvácejícím, neuskutečnitelným snem, nedosažitelnou výzvou čtyř let a milionové loterie úspěchu. 

 

.....

(Identita prostředí)

 

V prostředí povídky je zakódovaná identita jiného, nového globálnějšího prostředí, část se odehrává na povrchu země, část pod ním a zbylé procento se střídá mezi kosmickým přístavem, planetou Velotix, měsícem Ascendence a korporátní lodí s mnohopodlažní cestovatelskou agenturou, v ní zabudované správní zařízení obývající jedno podlaží, dvě podlaží por kajuty, velínský můstek a planetární holosferárium, do nějž umístím jednu z klíčových scén, na lodi se rovněž odehrává drama dvou postav, které jsou z jiné vesmírné lokace, proměnné produkce a vzájemně se doplňují tím, jak objevují nové prostory oné lodi. 

 

..

 

Jiné jako akustika globality, prostředí je již ne zmechanizované, páteřní vertebraneum cirkulujícího městského organismu s dvojitým dnem prolínajících se ulic, identika kolektivních donátorů je amorfní, zbylé otevřené uživatelské prostředí se na obrazovce střídá s kosmickým přístavem kvadrantu jupitae a planetou Velotic, měsícem polárních drah Ascendence a dostaveništěm korporátních lodí s mnohopodlažní cestovatelskou agenturou, v ní je zabudované správní zařízení, jednopodlažné knihovnice se svazky komiksů osmého tisíciletí, dvě podlaží spórických kajut, astroinženýry vybudovaný velínský mústek a triumf lidské představivosti dávných dob, překročení, natržení sedmé dekády singularity, planetární holosferárium, transcendentus vertebrae, jedna z klíčových sfén vkrádající se šerosvit na síň, ze síně vycházející dvě postavy, dramatická elektronická experimentální hudba v pozadí, jiné než pastelové vesmírné lokace, muž se proměnní v ideji a simultáně se tak proměnní torzní tok hyperprostoru, objevené prostory budou nadále nové a neprozkoumané, explorace jedenácté dimenze začíná. 

...

 

 

 

 

Celá zpráva se odráží v prvním epizodním příspěvku, horní paluba se naplněna obecenstvem, pod ním je další sám, ve kterém se zrcadlí dopad obrazovky, prozkoumává tak dopad, limity a budoucnost VR, jedné z větví biomodulací lidské bytosti a její přeměny, společné, kolektivní transfigurace, jedna z vedlejších postav čte na palubě lodi komiks, jedná se tedy o okrajovou výpravu do hlubokého vesmíru, spojenou s vyprávěním na několika místech, planetární konjunkce, měsíční aperitiv a další jednotky příběhu jsou nazvané v procesu tvůrčí práce, pro kterou žiji, blízkými průdechy vnikám do podkroví těch starých a nověznačných manifestů lidské mysli. 

 

Jde zřejme o zprávu jejíž dosah je v současnosti zřejmě utlumen něčím velmi společenským, první epizoda dostává tvar až po sedmi měsících, ve všech doprovodných sonických intervencích, kolážích a představách shledáš tisíce věcmi zajímavými a tisíc věci v jedné zajímavosti, horní paluba je naplněna obecenstvem a ty nepřestáváš věřit v úspěch, v něm se nachází další sál, aniž si to autor uvědomí, píše drama kosmických rozměrů, dětský sen, sám zrcadlící příčinu přeměny, obrazovky se proměnili v létající plochy sotva postřehnutelné šířky, jedna z nich je načasovaná, jako floiudní inteligence bez dozoru strážce, prozkoumává dopad VR, jedna z porodnic čerpá ze svých biomodulací lidské bytosti a vytváří kolonii lidské přeměny, do toho duchovní transfigurace, alternativní centrum vědy a vzdělávání, další z postav dosud nejmenované a nepojmenovatelné budoucnosti, čte na lodi komiks, v něm se nachází metanarativní měřítko, exemplární výprava, okrajové tendence na několika místech vyprávění planetární konjunktury, poslední večeře a měsíční aperitiv, závod velocipedů na orbitu nahé planety, podkroví věrozvěstů nové, pansonické mysli, futurorytmo stroj v západním lobby a blížící se pohroma na vrtuli lidstva. 

 ,

.....

 

(Herogrid)

 

Hrdinova touha je podobná touze kohokoliv, dobýt vlastní návnadu dychtění, odpovědět na celou spoustu otázek, které jako ideje běží v jeho mozkomíšním přístroji, není to jen nositel idejí, je to hybatel děje, a modifikované akce a transakce prostředí jej činí novým, obezřetným a evolučně pronikajícím dál, do hibernující soustavy zmrzlé budoucnosti, cestující k nám do přítomnosti, neboť v ní již jsme, je to cesta, ve které se vydává za promněnou, postavu musí býti charakterově velmi blízká autorovi, píše její přední vlastnosti, chybějící stránky té nejsilnější verze, mateřská loď přijímá jeho hlášení a on vytváří desing pro nová prostoupení a propojení s vesmírným prstencem prostoru. 

 

......

 

Nemá smysl si nalhávat cokoliv o opravdovosti tohoto počínání, zápřah spočívá ve fiktivní touze jednoho hrdinova pohůnka, ztraceného a pohřešovaného v neznámé galaxii, obývané jen rasou primitivních vykostěnců a evolučně zakrnělých zbytkových forem druhé generace fiareskní expanze, dychtící děje soptí barvou mnoha set otázek, žádně nezodpovězené, všechny vychytané do posledního okamžiku dechu, zobrazení jedné jehly a vní tisíce osudů, všechny propojené a sdílené a kohézním mozkomíšním přístroji, kde adamianit, svatý kámer, arcistone, pohání prometník do budoucí obrazotvornosti, na hýbajících dějích transakce dat, evolučně hibernující postavy pronikají do slavné, kdysi slavné vzpomínky na budoucnost, scénáristovo pero se prolíná s cytoplazmatickými scénámi vyškrtanými ze scénáře, zmrzlé odlitky bezbežných přívalů rozkoše a vývojová obezřetnost spisovatelovi přítomnosti, cesta plná promněných, postavy jsou charakterově soubíhavé, blízké autorově představě o scifi hrdinovi, který neváhá obětovat vše, ve prospěcch vyšší mapy celku. Mateřská loď povolá dvojníka na snídani a on se utrhne od posádky, posádka okamžitě mobiluzuje dlouhé oko satelitu...

 

(Odehrávané a fikce)

 

Zápletka se odehrává na pozadí celé fiktivní mytologie tří světů, alespoň nějakým styčným způsobem by se měla odrážet dantovská mytologie a fermiho paradox, dále dávné mýty indiánské logaritmizované a postavené do světla věku příštího na druhou, objevení nové, neznámé rasy, které chybí forma, dorůstající v průběhu počátků, zde nabývající možnosti hudební orientace jejího vykoupení, dávné vyklenutí z jeskyně času, snášení, trans-migrujících unášejících forem, dokonalých forem idejí, jež jsou v tomto světě s neomezenou působností, ale sami nejsou z tohoto světa, nemají počátek, jsou z dimenze ve které se zrodila gravitalita, tito apoštolové gravitality se v příběhu zhmoťní, převibrují prostory a nastanou v nich způsobné faktory po jejich pojmenování. Zříkám se tedy velikosti po pravidlech a zákonech hry, vsadím vše na potápějící se hesla, které mi naskočí v průběhu revidování, přeskupování kvant energie povídky, tak jak bude fungovat, nebo nefungovat její celistvá povaha.

 

Alternativium fiktivní mytologické šachty dějin pozadí příběhu bude vymýšlet 'za pochodu', styčné body se odrážejí v konjunkci dantovské mytologie, trojice dotazovaných je v kleci fermiho paradoxu, Bach, Escher, Turing a Einstein jsou na měsíční chatě a volají Teslovi, trávícímu dovolenou na antarktidě, kde je experimentální středisko pro pokročilou dynamiku, dávné indiánské mýtu jsou zde logaritmizované a odmrštěné na druhou do dědického prostředí západního světa, hudební orientace postrádá trans o otevírá tak důraz na industriální vykoupení, dávná vyklenutí snášejí trans-migrující vyklenutí, unášející cifry forem, deformace dokonalých forem idejí v průběhu milionů let, světy ve světech s ručením omezením a neomezenou působností, producenti spektáklů za krajní hranicí tvého světa, jsou větve, které sahají do tohoto světa, ale sami jsou odjinut, tyto prostory jsou dimenzemi a v nich jsou ukrytí apoštolové gravitality astrážní andělé artificielního ohně, ti se zhmotňí a nastanou tak příčiny a faktory stojící v lůně samotného písemného vyrovnání.  Celistvá povaha je vzácná u někoho tak postiženého závislostí na vědecké fantastice a experimentální sonické reprodukci vidim a schématicky znázorněných uměleckých vizí zástupnými hesly, samply a symboly. 

 

.......

 

(Plots)

 

Zápletka odvíjí příběh, rozdělím ji do tří tvarů, každý odráží a vniká do něj jeden svět, procedurálně se lišící, stvářející propastné rozdíly a paradoxy, příběh samotný v něm figuruje ve jménech postav, ty se vyvíjejí, nikoliv nahodile, jisté fakt predestinace psychické energie charakteru, věčný písek, moře klidu, palác hojnosti, tyto atributy se utvářejí v obrech, jež jsou na výsadbě tohoto světa, v něm příběh dělící se do tří částí, každá po sedmi epizodách, každá z epizod má nějaké vlastní přání, po experimentování, stylu a dělení její délky podle důležitosti a pronikavosti autorova vhledu do samotného světa vytváření, načítání vyrovnávací paměti v zlámějících se dimenzích paměti, část příběhu doprovází tvor jehož paměť sahá k některým počátkům hvězd a poté jeden z figurativů se dívá dlouhým okem, čočkou k budoucnosti a mapuje tak její alternativní historii. 

 

.......

 

(Příběh a styl)

 

Příběh prostupuje a něco se vytváří na úkor stylu, v podobnosti se liší vášeň po detailu, jaká je taková vášeň prostupující, krystalizující se ve volném stylu, ve volné hře rozplozování, zabavování a otevírání myšlenek právě oněm podnětným a inovativním přesahům, až k těm dalším příběhovým proporcím, kvalita stylu má býti znát již v mateřském vyhnanství, logické interpunkce se zhmoťnují na pochodu nebo při něm, svit prostupujících vláken designéra mysli, nové komputace a cesty dálných planet, Venušino nahé nebe, nebesa na konci času.

 

......

 

(Polarita pásem)

 

Příběh je koncipován jako zvuk filmového narativu, při cvičném přecházení z jedné části na druhou je propojenost linek značná, jindy podstatně nezjevná a jevoucně se komíhající po obrazovce scénáristy, onen scénárista posléze vejde do sálu, kam přichází produkční tým, ti pracují v pozadí a odříkají dialogy, o kterých bude ještě řeč, ve smyslu, stylu, synchronicity a koincidence, vynalézání budoucnosti je jeden ze svárů na které bude narážet postava A) Saltrix se jednou mihne jako Saltech - rakotový inženýr a gnostický experimentátor, jindy jako šéf ontologického happeningu designu, celá ta silná víra se promítá do mnoha set světů, z nichž ty, které mají spadnout do vlastních zón myšlení, se přemísťují podle zákonů vlastní reality, tyto reality se přizpůsobují technologiím, které je vytvářejí a vytvářené se znovu spájí podle těchto zón, již na vyšší a komplexnější úrovni, aby dosáhla povídka maxima, musí mít rozluštění na způsob magnificientního tajemství, kdy vykrystalizuje prostředí, zrozené ze stylu píšícího a roviny myšlenky, která září v díle postavy, jež ji nese.

 

.......

(Invence a narativ)

 

Zvuk povídkového narativu bude obsahovat vazbu na vesmír, genitivní i filmovou vazbu, ony proporce jsou blízké i těm, kteří je zažili jen okrajově, patrnost těchto shrnutí je opravdu řešitelná jen ve světla pokračování, tedy není mým cílem stvořit dokonalý a dokončený svět finišující odpovědnosti, příběh musí být domyslitelný a ověřitelný novým přepsáním a naplněním, tyto akce jsou rozesety po sbíhavém tvárném objektu na konci jedné epochy, kterou objeví civilizace X, tato nota je až do konce epizody druhé neznámá, zde přikládám plánek mých poznámek ,které nejsou předběžně známé ani mne, vytvářenému v časoprostorově pozorovatelném oku jednoho zlatého rapsodia.

 

......

(Liminální dech struktur)

 

Strukturální charekter lineárního narativu je obvodový, má výtahové šachty a sporé východy, zde hledáme jeho konstrukci jen těžko, není dokonatelná v rámci jedné noci a přesto se můžu docílit a pokusit se příjít na to jaké jsou její těžké a slabé vazby, příběh musí mít zákonitě povahu mýtu, ačkoliv se zabývá predikcí vynálezem a intencí budoucnosti samotné, tady předbíhá část příběhové vazby dobu, budoucnost je ztotožnitelná s postavou Y) ona postava se zhmožní při předělu množin a částit, představujeme si Vesmír odlišných literárních principů, zdvojené formy pravidel, a různoběžné zákony gravitality, na scénu přiházejí agenti a viry entropianismu, tyto entity způsopují rozpad organizovaného společenského organismu, ať už je koloniální, galaktický, nebo galingví, pozemský, jednoplanetární - celoplanetární způsobilost, právě ona nedonošenost obsahu a logického kontinua přivádí mnohé čtenáře, včetně mě do vytržení. 

 

......

(odstata)

 

Mýtus je částicový urychlovač vědomých zjevení, blíží se rychlosti světla, v jiné soustavě, jiné galaxii si právě čtou historii jedněch světelných letů, nadsvětelné stránky komiksu se mění i se svými superhrdiny, jakákoliv dispozice textu skutečně disponuje její obsažnou a nelinerární částí, proto obíhám vesmír rychleji než je známo místním lidem, na konci oběhu se započně znovu a subjekt skončí etapu a znovu začně psát, kdyby oběhová energie ztratila počáteční působnost, zjevné se zjemní a přetransformuje počáteční hybatele, ve všem se potom nalezne odraz a tyto zprávy a tepot těchto změn se promítnou do mé literární práce.

 

....

 

(Břidlice monomýtu)

 

Monomýtus je příprava na vlastní cestu do nejniternější kobky podvědomí, za pomocí přenosu energie, experimentální literární práce, vědomé i nadvědomé produkce a pernamence pohybu myšlení, v něm se prohybuje další hybatel a tazazel, v místech kde povaha monomýtu dosáhne non-linerární povahy nás zaskočí další temná část obecenstva, dokonce napovídá písateli těchto zpráv a proniká až k záhlavím knihy, proto má čtenář místy pocit, že jej text obtéká, přeskakuje a one ztrácí orientaci a nahází se na půdě vize, planoucích zjevení čirých memů životního spirália, spirálie, a spirálie-my jsou emblémy bojující proti entropii, celá povaha práce má za úkol mapovat alternativní meta-historické planety, cirkulativní rámec angeologie budoucnosti a další ostré pronikavé změny ve strukturální dynamice post- planetárního Vědomí.

 

.....

(postuláty a omezení)

 

Přicházíme zde s dalšími postuláty, za nimi se hojně kupí celá plejáda matriošek, každá z nich je jinak pomalovaná, je to jako domorodá akustika karnevalové fikce, jenže tato frikce se vybrala vás, nás, všechny v dosahu okružní jízdy po řece snů, které milujeme, postuláty stvoříme jen v případě, že jejich existence nebude omezovat celek, a jak víme z našich vnitřních ponorů a pochodů, mnohé z dotyčných odrůd vhledu zaměstnávala naši mysl příliš dlouho a příliš neurvale bylo nakládáno s koncepty, které se probouzeli, zatímco ostatní orgány mysli infrafyzikálně spali, nebo je propojovala buňečná a nadbuněčná struktura rozhodnutí. 

 

Kde tedy začít ? Jsme na začátku nebo na konci ? Kam kráčíme těmito slovy a co za zprávu za zprávou se ještě snažíme sdělit ? 

 

.....

(povahopis zřeteného)

 

Ve vnímání nových povahopisů vědomí budeme zacházet dále než ostatní, až za známé znaménka dvou bran, do nichž vstupujíc zasvěcenců, hrála naše mise za okruh solární soustavy, elips v odrazech naší doby, vybrat mnohé přilnavé témata, jež se odrážejí v médiích a technokratické společnosti, kritizující paměti a odvětví dnešní generace, karmické uzly téhož jádra generací, budování světového řádu, v techto systémech se orientujících, částicové sondy do života pracovníků v bezpečnostích službách budoucnosti, známé a sučasné eventy energeticky eventualizované jako přísaha nových a družných staveb mocné literární budoucnosti, přijímání a odkrývání příslibů úspěchu, naivita, tvrdohlavost, různé strany milování toho co tě přesahuje, milující filtr a hrdinův stín. 

 

.....

(Postavy a vývoj)

 

Charakterová hloubka, protínající nové hranice a nové vzorce, rozpoznané vzorce, měnící se charakter nesoucí ideu na planetárním prstenci, první shledání se s neznámým, různé diferenciace ras, stavů a komodací vědomí, různě staré vrstvy genealogické příslušnosti metahistoriků a budoucích astroinženýrských rodin kolonialistů, výrobní světla charakterů, šedé zóny emanence, proteokluony a vazba na inverzní, obrácené a příčné dialogy, návod na design přímé struktury povahopisu dialogických oken, vidíme komunikovat některé z nepříliš známých vesmírů, ty se spojují v jeden když tiše píšeš, tiše chceš, a vzýváš čelou svou spetrálních rytbou záření dopadajících na clonu ve věku zítřků.

 

.....

(Ideace)

 

Na čem skutečně chceš aby jsi byl, o čem by měl být příběh, o čem by jsi měl psát, aby si stálo za to na to vzpomenout, aby ses nevnucoval, neitervenoval do akcí již započatých, obmísil nové sny a nové historické události, předvídal silou vůle a silou intuice, stvářel svůj svět, kterému na počátku musíš rozumět alespoň ty, obměnil agenty pekla a nebe za zajímavé fascinující, trochu faustovské, shakespearovské bytosti, s kyberpunkovým přídechem, blízké spekulativní fikci a jádru vědecko - fantastické kapturace poetické myšlenky ve fázi metaforického zrodu, více nechtít, toužit po formě, ale nepodléhat jí, klidně, když na to přijde, napsal celý romám (povídku v první fázi druhé rozšiřující verzi a ve třetí detailní nominace celého spektrálního světa ) ve faktografických sťatých dlouhých širokodechých odstavců, plných filosofické debaty o motivech a západech sluncích v končinách, které lidské oko nikdy nenavštívilo, přikořenit to reálnou podsaditou podstatou, tam kde se rodící styl začne poznávat a plodit, rozplozovat své přídomky, sám sebe, své poznatelnosti historie vzpomínek a vykořenění, svou chloubu a své emanace nad nedostatečnou zodpovědností za tvůrčí činitel energie, za faktor na konci času, za apoštoly gravitality a jejich potomky vítězné archóny životní anti-entropie, tam vzhlíží se nahoru a do stálých oken Imaginace - Je to žena v množném čísle obecné faktografie budoucího převtělování ohromné životní síly vědění a migrujícího intelektu vzdálených končin Universa - je to Imaginace - exteriorizující se to množina a membrána zalomených dimenzí teorie dynamického chaosu, vystavená radiačnímu záření, smyslu avatarova věčného převtělování, po každém pohledu na zamlčené, zamlžené dno pustých a nahých planet, odkud se dívá další teleportující vesmírný pozorovatel, nebo také vy, z tepla svého domova, přehráváte si všechny scénáře budoucnosti v jeden den, kdy všechny nádherné hvězdy, obydlené těmi nejpozitivnějšími bytostmi zazářili, pod povrchem Slunce, nejčernější láva Lásky.

 

.....

(zámer na závěr)

 

Zde propojí skutečnost fascinaci s modalitou, hyperverzí sebe sama, když jsi ve vztahu s literární dominací, s přední línií chaosu, tvůrčího chaosu, který spadné do chtřánu bílé díly života, rozpínající se produkty pštrosí entropie, faksimilie a lordové instrumentality, jejich dědictví a dynastie, jejich ničivé tendence, jejich domov, ohňě vzlýnání a destruktivní ohon celých planet, délka tuhnoucí anti-hmoty, dobývání celých soustav, celých hvězdných systémů, přehledové intervence nových katalogů vědomí, objevnosti a objemnosti zachované v raném stádiu vzniku.

 

.....

 

(konceptura)

Nanopantheony vznikajících klaviatur

Příčné a kruhové klávesnice sálů

Dvojité dna cinematiky zítřků

Patrony herního audia budoucnosti

Nové filtrující metody metaprostoru

Situační humor komiků hyperprostoru

Inflační vlna za nové ego

prostoropaprsková hibernace manického mozku

Další spekulativní zpestření intelektuálních výzev

Čtverné zobrazení ososnosti

Lidské embrya z rengenovými zraky

Metalurgové vyzpívávající paprsky X

Smrtící otázky po smyslu naprostých destrukcí

Nové a nové pergameny na konci sil nadpřirozena

Kruté bojové performace na dlouhých načítačích distorzí

Právě probíhající rekonstrukce fraktální hladiny robotické imaginace

Stěhovavé domény mimozemské artificiace vědomí

Kontrakce na buněčné tkáni silikonové umělé inteligence

vyslanci sedmé a jedenáctého prostoru

Posledních pět minut před městy Budoucnosti

Podmořské závody v prdění a kategorizaci eschatonu

entheofagie a rození domorodých bohů na jiných planetách

poslední mateřská loď vstupující do bezmyšlenkovité věčnosti

za ní koloběh souběh lad věků zón a atributů vyrůstajících ploch

Měděné alikvotní skvosty velké jako milimetrové didgeridaa

Astroinženýrské výpady nad novými materiály syntéze

Drogové kartely mající pod palcem obchod s virtualitami

Produkční tými na konci těch nejkrásnějších skladeb budoucnosti

Jiné než lidské zárodky dobíhající sami sebe v předzárodečném

Aktivní inteligence transdimenzionálních kvalit 

Než započně odpočet budeme proměněni v prach

jediné mrknutí přikryje západ křivkou rozporu

Naprostá frekvence dominující munice předurčených blaženství

Silná a vniterná zákonitost vibrací které posunují svět

Jen udržet svět jen jej cítit vidět jej kosmickou matkou

Ana Matka kořen Avydia slitiny jejich pásů a zón myšlení mezi galaxiemi

 

A na konci toho všeho milující géniové a jejich dědictví

a plán jak zasadit tohle všechny do reality

neboť dnes mou nejfascinuejší myšlenkou

je jak vtáhnou daleké koncepty sci-fi do reality

pouhým ukládáním dotazů mozkové struktury

anticipace pozornosti budoucnosti

a vynalézání zpoza znaků

které tříští energii na klávesnici Zítřků

 

A to vše pro to aby mohl kolaudovat zbytnělé sny

znovu si je přehrát a pokřtít tak knihu

která vyjde v papírovém vydáním

v paperbacku budoucnosti

 

Ano to je mé tvůrčí náboženství

dostoupil jsem na půl cesty

vydám se po něm

 

Hrdinova pouť 

levitující zenit

Kráso zjeveného okamžiku života

 

uchovej svůj panenský mýtus.

-------------------------------