Slamy 2016!

I.

'Znovu.

(Slam) Restart pohlavnosti. Rebootka nevinnosti. Dávám špeka z krve jak krajková tanga v rozparku a otvorem v klínu. 

Ve vyleštěných sklách mrakodrapů obraznosti Napájím se z jejího lůna

její šeptající mušle chutná jak tekutých bohů luna

Sleduji útrobnosti oblačnosti

a padající liány lehkého deště do třetice říká ještě 

Přicházím jako markýz do pokeje de luxe s

a v hlavě mi běží erotický film s názvem překrásná nestvůra ženy.

Arijská hymna jak arabeska pyje se zlatem taje

Jako oráč ušních bubínků lechtám ji v předtuše

Zříkám se konečnosti úpěnlivých květů mezi mužem a ženou

čím jsi? Psem, českým poetickým psem. Zpitým. Válkou o srdce a výraz zbitým .

Však nedoceněn! na společnost uši i zuby ceněn!Ve víru směn, jevištních promněn, jsem miláček žen, ve snu, ze snu, jako duhou prolnu ke dnu, jako je tento, jako je ona v mne, jako tancující pokrle lačných tvarů, v propletenci tajů, v aurálním lokaji, liknavě se dva lokají, co spřádají, to je to taj, jinotaj, než ti dají, pocítit. Co? Okraj..? Přece rondó polibků. Ve vtípku bušó. Kulervoucí bolest. Ona smutečná lest. Řeč za kamaráda trýznicí. To ona ráda. Rozkrokuzteč! Zrada? Kdepak, uteč, archotne nevědomý...

...je ráda když je ráda a ty víš že oči koulíš když to má v Tobě ráda. Pikantní křivka. Svévole. Dechberoucí naivka. Uvěří, na role. Oleandři tuší duší to již tuší. Rubínové tělo uroborů, urostlá samice v půli hranice, cení si intimní duhy a v ní pokoj, létající pramice, ostrov a maják, stínů hák, spojeni, snoubeni polyb a jepice, zaklíženi zpiti v rozpřaženém citu úpění!

Pěna namydlené krve dní. Znovu. Markýza. Hraběnka. Budka hierarchií rozpomnění. Příliš zlomená dimenze kolosálních snění. To je bdění vážení. Přítomnost! Toť moaré aorty na rtu milenky moruší šípů host! Pavlač v líku kovaných námluv námezdních! Martinino Matirium trýznivé rozkoše. Orální Oratorium! Morfium v endorfinu a květ opia v Tvém bezbřehém srdci, dva v ďáblu, milenci tlukoucí a krev génia. Matka všehochuť anémia ! O subliminální Avantína ! Znovu. Subordinální Hrátky s oblastí bytostí jazyka mu sluší!' Avantína. Znovu.

 

II.

Opět se probouzím

je ráno k páté ránní

myslím na ni ano

Opět je nahá

halasně nahást

hájemství cizých úst

Pro ni držel bych

jeden den noci půst

až k tobě markýzo budu moci rů

Krev třináctého sídla perutí

ve snu o tvoření jiterné velebnosti sevření

Vřídlo zázemí mysli podmysl nadmysl

a zákulisí srdce záživotí

srdce rozprášených hvězdných perutí

srdce stínů a hvozdů hvězdného prachu

Chutná-li ti tíha betížných bolestí

lest k tvému verši na návěstí neřestí

leč řež sedminu srdcové sedmy zteč

v kříží žíní stíní se kvítívě věže strž vítěžství!

život toť pouto s láskou perutí

neodcházej...

než odžiješ si smítko...

šílenství...

má milenka...

má milenka...

má milenka...

Opět je nahá

halasně nahást

hájemství cizých úst

Pro Tebe Markýzo

má děsuplná schízo

můj vrahu můj poklade

Záhadný hlavolam volavky verše

polibkem opilý koráb a pirát ve Tvém lůně

mlha jež podobá se luně 

A spílající dlaň v rozkroku

dva milující se jako v amoku

bez křišťálové naťě

Snad dole smí tě princ prohnat Tě

a znovu při světle od kostela

a znovu při polonéze polibku stínů

a opět ve vřící duze de lux

lux aeterna v polibku řeky Styx

Drahokam má milenka

opět...

o pět... o páté ranní

hluboko...

palečků pět...

až zase ve slamu...

ódu na Ni Budu pět

Bude Zde...Přítomná...!

III. Ještě Jednou!

Dobrý večer mé ubohé ctihodné blažené a paradoxní rekvizity na vizitě božích úst

Vystupuji zde ještě jednou z lůna zplozence-zdvojence z relativní bysty krust

Kroužím si slovem v kulatém orchestřišti a kolem vedví rozťatí netopýři 

které ve zpestřelé říji pojídá ona neukojitelná Avantína

termonukleárních oscilací gilotína jež udělala ze mne chtíče tíž portýra

jako když jsem dělal na ostrovním hřbitově kurýra duší

maloval její obraznost fermentem tinkturou tuží žíní schrán niterných

touha askeze že za rámec těchto výsad se nevleze zjistil jsem až včera

to už můj předem ztracený totem byl rozpálený jak splašený hašh doběla

a než rozkoš doběhla tu bohem zapomenutou krajinu podbříšku

malý princ s mozartovým pyjem ohrožoval růžovou lišku

šuškal jí předem na tu její šišku div ji vidlice nepošukal

šušká se předem na techtle mechtle a šelestí na svinské šepotice

a dřív než drapérie z těl ještě jednou rozpoltíce 

zjistěte zdali vaše partnerka nevlastní ve skříni diluviální svíce

či zdali není geniální básniřka haštěřice a ví více než divadlení rukavička

taková ve které loutce upadá dračí smyčka a z urubora dělá vola

laškuje se stínem rubínů a podbízivě víří býčí stín pokrle vítězství

smaragdový princ však ví kde milenek je rub i líc prokřídlené hájemství

Avantína amarala Amorka z morku kostí Beatrice Laura i Julie 

v obětišti vědra nastolena podél jeviště z hlučných luk árie

ukamenuje milence z pádů vzad dávných proluk tarotových 

a pak ještě jednou usměje se a kuk tepu světla šídel nových

v duhové komnatě martiriem pokleká dcera štířích kšticí kalená

a pak až šťáva pokrmu milenců slovem erbum voodoo vyšťavena 

na ohyzdném azurku jiného jména mesmerizující to žena!

tisíckrát slova básně zůstala lávou z dun uncí neodtajněna!

nevyslovena ve jméně jejího jména magnetizující vulva!

má milenku musí zůstat nevyslovena diluviální šívá!

jako vesla veršů nalovena tato žena konvulzivní komtesa mého šéma!

jest věčným tajemstvím jen já entheogenní princ ji rozvěstím

jako šibalka rozkoše básníkova věna! Jako velvetová velevěštkyně!

krásná jako setkání nejněžnějších úst a náměsíčních polibků velebených veletoků příslibů nových spáření Jara! 

Má milenka to je bůh ra v sáténovém podpáží královských rukavic

víc než rakoviny svíc bez léku a kříšťálové palety plné medu

má milenka mystický Blake s prsty rozparku Wilsonova parku

Ta úplně nejvíc bestiální arabeska v sedmém dnu bliblických Tvoření...

Jsme to my...já a ty a dva oři před Rimbaudovskou přehradou

naše vystoupení...je mojí snahou...!

....

Ještě jednou všem loutkám a podešvech bžundy pološera večera!

A překrásný divotvorný večer. Plný niterných šarvátek, poezie a šprýmových her!

III. b)

Věštkyně droga.

Nemluvím dnes řečí publika mluvím dnes řečí mé milenky

má milenka s prsty nekončících diagramů tvoření

má milenka s prsty dvanácterého seismografu fotomolekuly

má milenka s prsty rozprášených miamských acid blasterů

má milenka s pikoorganismy z druhořadé večerky

má milenka ležící mezi řekami s květem opia v srdci

má milenka na nekončící extatické pečeti onemnění

má milenka v opilém korábu na stole kosmických lodí

má milenka extraterestiální navštěvník houbových seancí

má milenka báječně sjetá amfetamíny a marihuanou pod maskou ženy

má milenka s prsty duhové cely ze štěstí a slam poetry

má milenka s polibky vesmírné Odysseia 

Má milenka Hal 9000 diluviální obraznost Omega

Má milenka alpha phaoronův hašiš šídlo šivy adorace Máyi

Má milenka s prsty Orsona Wellse a jeho slibů poezie

Má úplně nejživější vzpomínka na opojení milenky

Má milenka s krůpějí vodky na rtu po slivovici a noci

Má milenka opákaná na rošti chimérických našenců

Má milenka ve městě které miluji až díky klínu mé milenky

Má milenka ta pálenka ze soli krve a veršů

Má úplně nejtemnější milenka má paranoa má schíza

Má milenka má amrika má obraznost můj nejživější sen

Má milenko na moři na oceánu pod majákem v příslibech

Má milenka naděje zanechaná v plachtách ostrovů

Má milenka plná štírů běsů a nokturnálních zjevení

Má milenka režisérka společné rozkoše

Má milenka Passoliny a Sodoma Gomora enthré futuré

Má neskonalá milenka s prsty prvního slamu o tvoření

Má milenka které daruji modrého Nezvala

Má milenka které dávám ty nejkrásnější dárky

Má milenka s knihou na prsou

Má milenka s Rimbaudem na prsou 

Má milenka v nekonečném orloji stínů

Má milenka pastýřka lásky a skutečné poezie

Má milenka nevěrnice film a iluze živlů

Má milenka a touha o konečnosti života 

Má milenka tak jak je...

nahá a opravdová v dopisech

a v setmělé komůrce nitra...

Drahokame!

----