Anotace: Myšlenkové pochody po Shakespearových sonetech.
Zapadající sluneční paprsčí na tváři vtělení
před průchodem meziré dimenzí snové říše.
Šlépěje směřující ony drahokamy do víru křišťálové duhy.
Na výběr oné cesty kam vydati se máme?
Podnos nese sněhové chmíři.
Dvě udatné cesty.
Vybrat třepotající jiskřičku,
vložit do úst
a delikátně prožít onu směrodatnou cestu životem.
Na okraji propadající zeminy k lávě vidění
či nebeské šlépěje vyvrcholení.
Jakou cestou se tvá múza vydá?
---------------
Spojení tvořivých světů
v proudnou řeku přesahující vidění
v malebné kráse v očích zemdlých očekávání
ve vyústění úskalí lásky.
Lásky jež nenalezla pochopení.
Lásky jež nezná hranic, však okovy otevřít nedovedla,
o lásce se strasti snoubenou v oku řetězce,
o kru mrtvých milování.
To točivý kruh osamění.
------------
Ovíněná komtesa na kolenou klopýtá.
Unášena řečištěm čirých slov milování.
Proudné kouzla doteků,
něhou opílá
už nevychází z útrob mágů básníků.
Zahalená slovy jeho snů.
Na kolenou navěky.