Sněhová vločka

Sněhová vločka


Tma nahrazuje světlo, všechno upadá do chladné zimní noci. Teploty klesají pod bod mrazu, všechno je zmrzlé, studené, mrtvé. Pouliční lampa osvětluje sněhovou vánici, která pomalu pokrývá celou vesnici. Chodím zbloudilá po chodníku bílých vloček. Ostrý vichr nemilosrdně řeže do obličeje.

Malé slzičky nespozorovaně vyskočí z očí a bezvládně tečou po tváři. Bolavé srdce zamrzá i když bije. V uších hraje jeho hudba. Tóny lásky, které připomínají jeho zatracenou existenci. Plíce si žádají ten slastný uklidňující kouř. Brodím se noční vánici bez úspěchu a cíle. Zabořuji se do svých myšlenek a pocitů. Umírám v té vánici ztracení, měním se v pouhou sněhovou vločku, co se do pár vteřin rozplyne.