Pozornost

Vždycky sem chtěla psát dlouhý romány.

Rozvitý děje.

Časoprostory.

Narativy.

Úhly.

Pohledu.

Ale moje pozornost utíká.

K jedné věci.

Druhé.

Zase zpátky.

Udělat kafe.

Dopsat tečku.

Zpátky k časoprostoru.

A k moravskýmu koláčku.

Ten tady ještě nebyl.

Dopíšu větu.

Kde jsem to skončila?

… jo u úhelníků.