Fraud II.

2. Kapitola – Marco

Kéž bych mohl tvrdit, jak je tahle škola zajímavá. To, proč to nedělám je proto, protože bych snad ublížil sobě samému. I přes to se řídím slovy mého malicherného otce. Pouze on dokázal vychovat mne jako statečného, jedinečného a úžasného syna, jak by řekl. Nový školní rok, který zde prožívám, je stejný, jako každý jiný – hlouček studentů, ve kterém musím být i já, očekává příchod ředitele této školy. Jsem už unavený z toho, jak právě dnes venku panuje takové horko.
"Dobrý den, milí studenti, vítám vás v novém školním roce!" ozve se z balkonu mužský tmavý hlas. Nevím, proč tu vlastně musím být, s ředitelem, jehož minulost musejí znát všichni studenti. První pohled, jenž nevěnuju řediteli, se nevinně zabodne do menšího chlapce s karamelově blonďatými vlasy. Jeho krása trhá mou trpělivost na malé kousky. Ihned na to cítím, že se mnou někdo škube ze strany na stranu. Nejedná se o nikoho jiného než mou přítelkyni Annu. Její trpělivost, kterou pro mě obětuje je v poslední době až moc únavná. Přilepí se mi na rty.
Její rty se něžně otírají o ty mé. Naše láska pomalu přes to uvadá, jako rudá květina – lístek po lístku. Ihned poté, kdy se ode mne odlepí, se ke mně přitiskne, při čemž už vím, že touží po objetí. To jí také věnuji, i přes všechny nesouhlasy, jenž křičí v mé hlavě. Ihned poté ji od sebe odstrčím. Cítím na sobě něčí pohled, tudíž jeho cíl okamžitě hledám. Cítím, že jsem už blízko. Můj pohled se zabodne do chlapce, jehož výška připomíná malé zvíře. I přes to jeho krása drásá mou trpělivost na malé kousky. Musím ho získat.