Úsvit Tvé drogy konci...

V jednoduchosti jsem spasem. Jsem jitrni klíč. Milenky sen v sametovem listi jara. Rarasci v poustevnickem zasneni v hloučku ze skla a tekute mědi minerální sedi. Tristive blaho rudimentalnich elementalu měsíce Io. Destrukce v paktu indukce kolektivní imaginace. Objevnosti sta meziplanetarnich stran. Absolutní pocit nejistoty ve tmě vzdáleného měsíce lidskosti. Otupene peřeje jiterneho blaha před erbovnim spřežením jara. 

Rozkvetle prameny oceanske hříšne stinu. Stine pasáže zebrajici o propuštění ze zajeti obrovske radosti ornamentů tvoření. Lidskost s hanebnymi skvrnami letopočtu hrdiny. Davne lane postupující neprehlednutelnou tmou osvicenou zricenim se velebene chýše. Bytosti myšlenek kracejici směrem k zemi. Napřed k levandulovym stolům mesmerizujicich konvulzi budoucnosti.

Odpočty tvorů dosud neobjevene vláhy obdarene nesmirnou lidskosti ve tváři Stvořitele. Absolutní klid absolutna ve znameních nepretrzite orb tvoření. Pakty s tichem ochutnanym jen příběhem hemisferalnich zivoreni. Doteky na hranách stran neviditelne juxtapozice souznacnych stinu. Tektonicke paláce z dosud neartikulovatelne hmoty ze světla a stinu stinadel slov. Za než se odjakziva odvážil jen jeden tvor. Tvor s gestikulacemi pozemského pozorovatele.

Mam na paměti mnoha zjevení blízkých míst o které přicházející civilizace netuší. Jsou to mista na ktera vstupují tvůrčí teto dimenze. Dimenze slova ve smyslu bozskosti a vláhy střemhlavych ptáků bez konce. Luňák obletajici svoji vyhorelou planetu plnou artefaktu radioaktivního odpadu. Vyhorele plastve které neměly byt zapomenuty.

Třmeny planenu mne vyzdvihují na planetu boje a soli. Jediny pohled lednacka bahenního vstříc smrtelne jsoucna stinu tancující po hřbetu tvarnych vykopávek chaosu. Předěly delší než lidský dech za svítání rododendrove nate. Chimery mesmerizujicich stoupanich po kterých se vali magma materialnich kompozic. Omnipotentni rámce celestialnich vzorců katedralnich moři. 

Rinouci se usvitnost věku krouzici po stavbách dosud nedostavene lidskosti. Kosti na nokturnalnich vyhybkach boje proti rakovině telesnosti aids a brzkému návratu na domovskou zem. Jen takove kovy které zjemní svoji působnost ve prospěch napechovanym palacum plnym princum lomcujicim z neprekrocitelnou vizi strachu byt viditelnym zdrojem energie.

V tomto zjevení se bortici hněv setkává se kstici tónů citicich permutace citu a harmonie. Nové učení trvají na vlaze Tvé nezkrotne svobody. Miluji tuto prisaznost verše a slova nebot mne cini obsaznym a uplnym. Hra o chlad a mrazive střevíčky na vickach nekonečných skulptur pokračuje. Jeviště je plné anemickych přízraku bez východiska.

---

Jsi nesmirne pokoren nesmirnou pokorou ke stvoření smirneho proudu teto myšlenky.

Vzpomínám si na báseň o které mihotava predtucha pozdější cesty úsvitu nezkonale planula.

opakující se sny jsou jen prozodiemi na svátost. Film je ve vědomí lidskosti. Jsi zde abys pochopil. Pluj příteli ať už v sobě objevíš cokoliv. 

---

Sedm trpaslíků nervozne vibrujicich při rozbřesku tekute demantove soli 

lidské lode ve slunečním trojhranu nemožných vzdálenosti 

dálky levitujicich prstenců vzdalujicich se melancholicky. ..