Smíření

Zmatená jak lesní včela,
kde mám najít sebe?
Mysl zcela rozpolcena.
„Mlč už!“ (praví nebe)

Chtělo se mi něco dělat,
štěstí, úsměv Tobě dát!
Vyrvat si tu srdce z těla,
smutek si jde se mnou hrát.

Indicie „samota“ vyhrála to zcela.
Vyjela jsem na svatou zem,
mší a klidem pohlcena.
Sedím tu u kříže, patřím sem.

Oči zavřené, kdesi ptáci zpívají,
Vítr něžně fouká mi do tváří.
Děkuji Bohu, že mi dopřál klid!
Mohu se teď s vlídnou duší do reality navrátit.

Milejší…