ZHASÍNÁNÍ
ZHASÍNÁNÍ
Anotace: Nechal jsem obrazy volně plynout, aniž bych předem tušil, co z toho nakonec vyleze…
ZHASÍNÁNÍ
kartu vzpomínek
zasunout do skeneru mozku
v žilách světlo
z lustru krev
monitory se vlní
v lascivních amplitudách
příbojem joysticků
ne
to doteky mých rukou
se plazí
po pevných mělčinách
lodní vrtule
víří pouštní písek
drcených ještěřích zubů
hobliny pocitů
řežou do očí
provrtávají se až pod jazyk
ó ta chuť
tak plná jahodové pěny
se smetanou a fernetem
spodní závrať
až do slabin včerejšků
vonících pižmem
ve vlasech prvních milování
pruhovaná těla
s kůží pružnou a hladkou
na suchý zip
lepí se jedno na druhé
vůbec ne nepříjemně
skluzavky z kostelních věží
chrlí zmítající se milence
jako klubka hadů
lásky
spletené do velikonočních pomlázek
s mašlemi slibů
zaniklých sáláním tropických nocí
v koktejlech úkladů rozpuštěných
jak slzy zrady
polykané v jícnech budoucí msty
mramor pod nohama
se roztéká
je sladký
s višňovou příchutí
mezi polibky stínů
taje v tisících proměň
vpíjejících se barev
kumuluje se do podbřišku slasti
jež není k vydržení
až puká ve víru šílené centrifugy
S T O P !
výtrysk čtrnácti miliard let
v jedné nekonečné vteřině
t i c h o
co zůstalo
po mlasknutí
kdysi velkého třesku
vesmír se propadl do sebe
UŽ ABSOLUTNĚ NIC
NIC
NIC
až do příštího stvoření
(pak všechno od začátku
a zase o něco líp)
teď se bůh musí vyspat
j e p ř í l i š u n a v e n ý
Praha, 6.3.2014
http://www.youtube.com/watch?v=YhLinEY7Zn8
Komentáře (21)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Hmmm.. krásně podaná čeština. Hlavu jsem vytáhl ze zásuvky a nechal to pocitům, které se proměnily ve vlny a ty unášely, chvíli tiše, pak zas nepokojně, pravidelně, pak zas nepravidelně. Pro mě ne na jedno přečtení. Náročné, zajímavé, pěkně si pohrávající s představivostí.
04.04.2014 16:44:37 | PacificTrans
Děkuju za krásný komentář. Už jsem sám zapomněl, co to je vlastně za text, a musel jsem si ho oživit, přičemž jsem téměř nevycházel z údivu, co a proč jsem to napsal... Samozřejmě i teď si dokážu vybavit, co jsem do těch obrazů asi vložil, ale už bych si pomalu začínal myslet, že to je od někoho jiného... ;-)) Ještě jednou dík za zastavení a hezký podvečer! :-)
04.04.2014 17:59:03 | Amonasr
tak mě napadá proč se vypínači neříká zapínač...
13.03.2014 11:04:19 | enigman
Tahle je fakt zajímavá, při čtení mi naskočilo asi sto tisíc různých asociací, prakticky téměř na každém řádku. Asi si ji ještě párkrát přečtu, baví mě to :)
06.03.2014 14:51:58 | iluzionistka
A já si představila židli s kolečkama;-)
06.03.2014 13:31:24 | básněnka
:-D Psal jsem to v noci na gauči, pak jsem zhasnul a šel spát. Z kolečkového křesla u psacího stolu jsem to dnes teprve zavěsil... ;-)))
06.03.2014 13:54:28 | Amonasr
Myslím, že to říká mnohem víc než jak to vypadá. Obrazy krásné i bolestné, vše propleteno v jeden nádherný celek, a k tomu ta višňová příchuť a jahodová pěna.......Nic ze svého života nemůže člověk odpárat nebo vytěsnit, protože už by to nebyl život, ale primitivní živoření. Krásné obrazy jsou štěstí a radost, a ty bolestné dodávají hloubku a cit k tomu, to štěstí procítit. Tenhle experiment se svému tvůrci opravdu povedl, a já jsem si ho zařadila do oblíbených. Děkuji Pepíku za něj. :O)
06.03.2014 13:15:41 | Tichá meluzína
Děkuju, Blanko, za takto krásný komentář. Přiznám se, že tohle patří k textům, kde teprve po napsání v tom i já sám nacházím významy a jejich možné výklady (i víceznačné), které jsem tam vědomě nevkládal. Takže o to víc mě těší, že je v tom vidíš i Ty... Vrním blahem... :-)
06.03.2014 13:50:57 | Amonasr