Obrůstat květy Svlačce
Obrůstat květy Svlačce
Anotace: __)(__
Obrůstat tukem
Odpuštění
Čeho se na sobě,
tobě dopouštíme.
Všem ju fuk
Zářící démant
neřeší čím je..
potěší, okouzlí
A navždy zmizí
Degradace citu
Na rozum
Více bolí než..
jedovatá tvá slova,
Dusičné kyseliny
Stal jsi se kapkou
Co otrávila žití
Co na tom záleží,
Hlavně, že sis
Odpustil
Své hříchy.
Já pro ty Své
umírám každý
den
V objetí Svlačce
Bez
Rozhřešení.
. . .
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Upravit tečky, čárky, velká písmena. Např. "hříchy Své" s velkým S co je to za nápad?. Pro důraz radši celé slovo velké. Celkově ještě více osobně prostě osvětlit kdo je ten svlačec, zda je dobrý, čeho litujeme atd. přesně podle reálné životní situace. Svlačec je také reálná jednoznačná rostlina. Materiál je dobrý i hlavní obraz je zdařilý, vyjádření tak šikovné není zejména na začátku.
01.04.2019 09:36:51 | Karel Koryntka
To jsem se zas po dlouhé době zasmála a pobavila, díky za zdařilý komentář.
Mé dílko je něco jako Vaše noční poluce.
Nepřemýšlím nad ním, napsání je otázkou pár minut, jen si prostě tady ulevím. ;)))
01.04.2019 21:30:35 | kdotoví
Rozdíl je, že já (ráno mokrý) jsem to nepředkládal světu jako báseň. Opravdu stojí za to myšlenky uspořádat a dotáhnout. Při té práci se může něco v duši autora ještě pohnout - a výsledek pak léčí nebo očkuje i čtenáře.
02.04.2019 10:01:36 | Karel Koryntka
Své veledílko nemám zařazeno v sekci básní, ale v "experimentech". Činnost zde považuji za hraní si se slovy, nikoliv za práci.
I koit bývá často pouhé, bezmyšlenkovité ulevení si pudům a odkrvení mozku.
Až budu psát něco velkolepého, budu i přemýšlet.
02.04.2019 18:55:24 | kdotoví