Sbohem...

Jen temná silueta v dáli….
…S rukou před obličejem se snažím prodírat bílými plameny, co sahají svými jazyky až k mrakům.
V dáli jen temná silueta….
Se stále těžším a těžším krokem, propadávám do trosek čehosi, co kdysi býval můj život. Mám daný jeden směr, ze kterého nemohu vybočit. Do bílého tornáda plamenů, písku, prachu jsem vtahován stíny, které vylétávají a zase se vrací zpět, tam někam k obzoru.
Krouží jí nad hlavou….
… S ušlými metry lépe rozpoznávám rysy těla, tváře.
Je to ona…
Vrhá na mě své stíny. Ty výkřiky, vzpomínky řítící se přímo ke mně. Naráží mi do celého těla a konečky jejich roztrhaných plášťů mě šlehají po tváři.
Snažím se uhýbat, ale pohyb mi ztěžují sápající se ruce padlých a do věčnosti prokletých duší, co zaprodali svůj život, nebo se o něj připravili sami a tím spáchali největšího hříchu.
Nesmím polevit…. Nesmím polevit.!
Zastavuji se, abych nabral trochu vzduchu. Jen kdyby tu nějaký byl. Jak Černá díra vysává elementy života kolem sebe.
Havraní závoj halí její mrtvý pohled směřující daleko ode mne. Někam napříč časem.
Němě a nehnuta stojí přede mnou. Mohl bych křičet, co by mi poslední síly dovolily, ale vím, že zbytečně. Přes nářek duší a hukot plamenů cítím, že by každé mé slovo a prosba byl jen boj s větrnými mlýny. Zůstal jsem stát a hleděl jí do očí. Znal jsem je, byly plné života a chtíče. Pořád ve mně zůstala špetka naděje, že v nich najdu jednu slzu, jediný pohled, co řekne mi- ,,pomoz mi prosím,,… Už jsem ani nevnímal to burácení pekla kolem mě. Jen jsem vnímal to ticho a prázdno co ji obklopovalo. Má mrtvá nevěsta.
Vybrala si cestu, o které jsem věděl, že ji s ní nemohu sdílet. Ještě chvíli jsem stál na místě prostřené popelem a tiše pozoroval. Ani hlásky nevydala, snad ani nemrkla. Možná věděla, že stojím naproti ní, možná její podvědomí poznalo moji tvář. …
Věděl jsem, že zůstat nemůžu. Ještě nenadešel můj čas.
Pomalu jsem se otočil a pohledem přes rameno jsem vyslovil to jméno, jež jsem vyslovil mnohokrát ve chvílích snění a našich polibků. Řekl jí sbohem. To poslední sbohem, které se nedá vrátit…
Můj čas ještě nenadešel pro to, abychom spolu zůstali na věčnost, má mrtvá nevěsto.