V horečce

 

 

devětatřicet jak z praku

rudá kola se říká         před očima

dokonce  duhová         po dešti

ale tím krása končí      kapačka

koušu si pysk a z postele rybník

 

je mi fuk                     zcela

co zahrada                  sucho

že auto nestartuje       baterka

a telka hraje dvoubarevně

 

venku sakury šílí

růžovými mraky

co dálným nebem

vzpomínají na Karla

 

milovalo by se to

a já nemůžu ani fňukat

musím mít vypnutý telefón

zasrané cétéčko

 

popírá Máchu