Autorka rybka vydala se k hoře Blaník, kromě rytířů v ní odpočívají
i další osobnosti českého národa.
Když přišla k hoře, ukloní se a praví : "Horo mocná, otevři se, propusť
Jana Žižku, má tu práci, je Ukrajincům inspirací.
Hora odpoví : "Dobře, ale jen na jeden den z hory může vyjít".
Když vojevůdce vyšel, řekla mu rybka o válce a on se vmžiku
teleportoval k Bachmutu, kde Volodymyr Zelenskyj čeká na pomoc.
I přijde Žižka k Zelenskému a říká :
"Tak ty jsi ten vojevůdce Vladimír z Ukrajiny ?"
Zelenskyj : "Ano, to jsem a ty jsi ten slavný válečník ?"
Žižka : "Ano, bratře".
Zelenskyj : "My jsme bratři ? No, ale nejsme si podobni. Tak hlavně, jestli
mi pomůžeš."
Žižka : "Podobojí přijímáš ?"
Zelenskyj : "Beru všechny zbraně co máš !"
Žižka : "Nemám zbraně, přišel jsem ti rady dát, rady, jak máš bojovat ".
Zelenskyj : "Jsem zklamaný, ale když už jsi tady . . ."
Žižka : "Jaký to máš divný šat a tvůj erb je cizí, snad aspoň páže máš".
Zelenskyj : "Paže ještě mám, ale v nich nic k boji."
Žižka : "Nevidím vozové hradby, kde tví muži se skrývají ?"
Zelenskyj : "Místo vozů železné oře máme, v nich se schováváme."
Poraď jak na ruské železné oře mám útočit, bláto již
ztvrdlo, tvou taktiku nelze použít."
Žižka : "Řekni svým práčatům, ať v noci ucpou chřtány těch kovových
oblud. Pak nebudou již plivat oheň a dobudeš celý Bachmut."
Zelenskyj : "Já nemám práčata, kde mám vzít děcka ?
No dobře, to nějak zařídím a to je vše, pak zvítězím ?"
Žižka máchl palcátem a Zelenskému vydloubl oko: " Teď zvítězíš.
Ve jménu Páně !"