Anotace: ...možná, že všechno, co se má od nás ten druhý dozvědět, se vejde do jednoho slova.
abys věděl tvé jméno se mi přesýpá
v zubech jak písek abys věděl
tvou podobu cedím skrz síto sítnice
abych vůbec mohla zřít pochcípá
každý kalý zárodek ve mně bledě
se derou abys věděl mé rty třeštíce
po doteku abys věděl po rýze jen
ty umíš hladit lovícího dikobraza
proti bodlinám chci abys věděl
zhořknuls mi v hrdle otráven
skrytým nářkem abys věděl uzly svázá
na dusím svůj smog na algeně
to všechno abys věděl ti říct
po dni bez příkras
s tíhou zanícených anamnéz
žádný štráchy
jen jeden vzkaz
zachyť
SOS
panečku, vykřičník se vším všudy ;)
14.11.2014 19:50:14 | Radhuza
...vida, někdy je člověk překvapený, co to vlastně napsal. Děkuji za Tvůj výlet do archivu!
Vykřičníky jsou někdy potřeba - když člověka dotyčný pořád neslyší...
14.11.2014 20:53:15 | Pamína
No vida - jinak, než jindy, a neméně silně a zajímavě, včetně té grafiky... :-)
27.05.2014 11:17:41 | Amonasr
Tak trochu jsem od Tebe čekala malinko nabroušené ostří kritiky, milý Amonasře, něco o slepých uličkách a zjišťování, kudy cesta nevede...ale nakonec jsem ráda, že jsem u Tebe tak hezky prošla, protože vím, že Ty bys mi pravdu nesmlčel :-) Děkuji.
27.05.2014 11:23:40 | Pamína
:-D Vnímám to jako jemnou výzvu pro příště, milá Pamíno, neb Tvé bystré pozornosti jistě neuniklo, že já se tu mezi ostré kritiky sotva můžu počítat... ;-)) Ale když se mi něco líbí, tak to nebudu hanět ani přes podobné výzvy... :-D Mám rád, když kdokoliv z autorů občas vyběhne ze svého obvyklého stylu a zkusí to trošku jinak... Někdy je fajn malinko či víc vybočit a udržet si tím i nadhled nad sebou samým a nad stereotypy, kterým by mohl jinak nepozorovaně propadnout... ;-) Tak jen občas směle experimentuj, k potěše jistě nejen mé, ale i ostatních... :-)
27.05.2014 12:34:49 | Amonasr
Tvoje břitká kritika zatím nenalezla prostor na Literu, jak se zdá - alespoň já jsem ji zatím nikde nezaznamenala, možná tato disciplína opravdu nepatří do Tvého spektra. To moje pobídnutí bylo skutečně jen vlahé, jak jsi správně vycítil - napadlo mě totiž, že bys uměl říct k věci o mnoho víc, než píšeš,a že to nepíšeš, to respektuji naplno, musíš mít prostor především pro svou tvorbu, to na prvním místě. A abych Tě citovala - k potěše nejen mé ale i ostatních :-)
27.05.2014 16:55:31 | Pamína
Na téma břitké kritiky by se toho dalo napsat... :-D Třeba - když dva dělají totéž, není to vždy totéž... Pokud je někdo začátečník, měl by podle mne nejdřív zvládnout řemeslo a pak teprve experimentovat. Předpokládám, že i Pollock, než začal chrstat barvu na plátno z kýblu (či jak pracoval), uměl nejdřív namalovat jablko nebo nějakou figuru realisticky. A pak se někam posunul a chtěl své představy vyjádřit jinak, věděl, co dělá, a není jeho vina, že já to nechápu. Kdybych ale chrstal úplně stejně barvu na plátno já, který nenakreslím jedním tahem ani ono čtverhranné prasátko, asi by to nemělo s uměním nic společného. Ty řemeslo umíš skvěle, tos tu už jasně ukázala, proč by sis nemohla zaexperimentovat a jakýsi letmotiv, zvýrazňující charakter sdělení, zopakovat na každém druhém řádku... Připadá mi to jako zajímavý nápad a dává mi to i prostor k přemýšlení - nikoliv důvod k odsudku...
A nebo jiný pohled: Liter je podle mě klub, laboratoř, oáza, klinika duševního odpočinku, a já nevím co ještě, jenom ne Akademie poetických umění. Tady nemá právo nikdo známkovat, zejména proto, že nikdo tu není samozvaný profesor. Můžeme si vzájemně sdělovat, co nám konvenuje a co ne, ale není tu žádný soudce. A nové umění se nikdy nerodí v Akademiích, ale právě v takovýchto volných uskupeních, kde se zkouší a experimentuje, aniž by se někdo něčím nechal příliš svazovat...
A máš to :-D Než co to přečteš, už jsi mohla mít několik nových veršů... ;-)) :-P
P.S. I tohle je experiment - doufám, že to nebude nikdo brát doslova, ani Ty ne... :-D
27.05.2014 20:37:38 | Amonasr
Souhlasím s náplní Literu, takhle by to mělo fungovat. A jinak - co se týče Pollocka - víš, že by mě docela zajímalo, jestli vůbec někdy namaloval byť jen to jablko? .... šla jsem se mrknout, kdepak, nenamaloval - teda asi, jedna věc mi tam připomíná začmáraného býka, pak je tam jedna umělecky pocintaná fotka a dále jeho standartní věci.
Tvoje slova si beru k srdci :-) děkuju moc za zamyšlení, Amonasře.
27.05.2014 20:47:20 | Pamína
No mně by to taky zajímalo, tak se pak prosím poděl... :-D Sice jsem o něm kdysi viděl životopisný film, ale protože všechno vzápětí zapomenu, tak si z něj až na krásné americké koráby silnic - kabriolety, ve kterých jezdil, už nic nevybavuju... ;-))
27.05.2014 20:50:34 | Amonasr
Stihla jsem to ještě v přechozím komentáři editovat :-)
27.05.2014 20:52:00 | Pamína
No jo, ale to už možná byl slavný... Sakra, nechtěj mi namluvit, že neuměl vůbec kreslit ani malovat a pak si koupil stříkací pistoli, plátna a začal je prodávat za miliony dolarů... Určitě musel chodit předtím aspoň do Lidušky... :-D
Ale tohle je dobrý - můžeš si lehce myší namalovat sama Pollocka, dokonce barevně - júúúú, ještě to vytisknout, podepsat a běžím do Christies... :-)))
http://www.jacksonpollock.org/
27.05.2014 21:21:01 | Amonasr
tak to je tedy pocit... taky si vzpomínám, jak mi někdy skřípají zuby :-)ale což, nakonec si den nekazím... naučila jsem si ten záchranej kruh nosit v sobě a pak se jednoduše jen přitulím :-)
27.05.2014 10:36:37 | zelená víla
Dobrý nápad, dobrá rada - jako chladivý obvaz na zjitřenou duši. Od koho jiného přijmout tuto následnou péči než od Tebe, Vílo? :-)
27.05.2014 10:44:50 | Pamína
:-) no to já zelená běhám s tím jitrocelem na duši...ale pomáhá to, někdy stačí jen vlídné slovo, pohlazení, vyslechnutí a ten velkej problém najednou už vlastně velkej vůbec není :-))
27.05.2014 10:51:34 | zelená víla
Krásná, přesně se mi hodí do nálady...
27.05.2014 10:10:55 | iluzionistka