Motyl

Letí motyl tmou jen sepotem krídel prezradí kde je...
Tma skrýva jeho plač,
Kdyz v dali svetlo svitne tak on letí za ním dal..
Plač se tisi s tím svetlem,s tou utichajici tmou...
Svetlo jasné jak den,vysusi slzy s očí a ten smutek co v srdci má,utisi jak vanek svici planouci...

To svetlo dáva radost i plac,ten šťastný plac,to krásne kouzlo které je v kazdem z nás,a ty mu ho davas,ty mu radosti mavas že je šťastný že on te maaa..
Už je čas,kdy svetlo pozhasina,radosti se už nedočká,jako stesti malo je,malo ho zbyva...


Ty mu už jen na vzbohem mavas,sve svetlo co mu stesti dava už vypinas..
Motyl ve tme kridli mava a ceka až se svetlo rozzari znovu a zas...
Motyl unavené kridla už má,unaveny k zemi padá a už cíti jen chlad a pomalu vyhasina...