Ona

Miloval jsem jí více než dva roky,tolik alkoholu co jsem kvůli ní vypil,tolik cigaret co zmizelo v přeplněném popelníku,tolik slz.I přesto že si vybrala jiného jsem ji pořád miloval.Poté to utichlo neviděl jsem jí ani jsem o ní neslyšel asi rok a půl.Napsala mi jestli bych nešel ven si pokecat,bál jsem se že se staré city vyhrabou na povrch ale i přesto jsem šel.Povídali jsme si o věcech co jsme dělali za ten rok a půl.Říkala mi jak moc jsem ji chyběl ale já to samé říct nemohl,protože mi vůbec nechyběla a vlastně jsem byl rád že ta už pro mě neznámá osoba zmizela z mého marného života.Po pár pivech se sní vyklubalo že ten kluk kterého si vybrala místo mě jí bije,čekal bych že mi jí bude líto ale zahřálo mě to u srdce víc než cokolív jiného,naplnilo mě to štestím,chtěl jsem se pousmát ale přišlo mi to nevhodné.Potom jsem si to uvědomil že tohle asi neni normalní reakce a teď se bojím jestli je semnou všechno v pořádku.Uvědomil jsem si že za ty dva roky jsem nedělal nic jiného než seděl v mém malém temném pokoji s lahví alkoholu a krabičkou cigaret.Připadá mi až vtipné jak vás zlomené srdce dokáže poznamenat a zanechat ve vás prázdnotu.

omlouvám se za gramatiku jen jsem se potřeboval vypsat.