Otázka je, co je meritem vlastního trauma /mladé duše/.
Může to být nedostižnost vyrovnání se genialitě /a úspěchům/ rodičů s jejich jedinou káravou pravdou. Nebo naopak najití úniku před rodiči uvázlými v neschopnosti, poctivě zalévané chlastem. Obojí vede k otevřenému oknu v 10.patře, nebo tavení čehosi na lžíci a následném pěchování do žil. Utéct není kam.
Medikaci už jste definovala:Zhluboka se nadechnout, zatnout zuby. Utrpení nechat v bahně, ze kterého zvednete svůj „gesicht“.
Nehledal jsem tlačítko RESET, ani DELETE na svém těle. Hledal jsem vlastní cestu životem, na základě svých schopností a dovedností. Uvědomuji si, že dotlačit smysluplně mladý život do perspektivní polohy je dnes velmi obtížné. Ovšem jsou-li v palici nápady, jde to. Jeden se chytne. Určitě! Konec konců i pan Baťa zkrachoval třikrát.
23.01.2018 21:28:10 | Lesan
Znám. Ale já už ti můžu napsat, že to přejde. :O) I za tuhle malou strofu ti dávám ST, protože je v ní kus poznání sama sebe a protože v určitých životních etapách a situacích si tím projdeme úplně všichni. !O)
23.01.2018 11:46:05 | Tichá meluzína
Doporučuju založit si fejsbůček a lajkovat statusy. Tohle geniální velkoveledílo je totiž něco, co by se hodilo spíš tam. (včetně překlepů)
23.01.2018 11:51:35 | Jezero
Moc nevím, co tím chce autor říct
23.01.2018 13:13:25 | dívka s velrybou
To se ani nedivím. Pokud mám soudit podle tohohle díla, moc toho pochopit ani nemůžeš.
23.01.2018 13:26:43 | Jezero
Moje psaní v tobě vyvolalo nějakou reakci. Svůj účel splnilo a ja jsem na sebe náležitě hrdá. I negativní reakce, je reakcí
23.01.2018 13:40:00 | dívka s velrybou
Ahoj Jezero. :O) Já ti musím strašně poděkovat. Protože mě a nejenom mě tady prokazuješ přímo MAMUTÍ službu. Krásně nám tu totiž odhaluješ svoji vlastní podstatu. Děkuji, že na nás tak myslíš. Máme to bez práce. :O)
23.01.2018 11:53:40 | Tichá meluzína