Kam tedy patříme?

Kam tedy patříme? Občas si jen nazout boty, vytáhnout šaty a utéct do minulé reality a nechat tu ticho, které se ničemu nebrání. Vykrucovat kotníky ze strany na stranu a do žíly si píchnout nakažlivý rytmus swingu. Zavřít oči a být zase zpátky, v době temna, která nám dává paprsek světla. Na chvíli vypadnou z těch upozornění na facebooku a cinkání zpráv na messengeru.

Nahodit konverzaci ústně a lehce se červenat za každým hezkým slovem. Skočit do vlaku minulosti a jet. Občas je nejlepší spadnout do těchto vod a na ten svět prostě kašlat. Vzduchem se line sladce hořká chuť whisky a cigaretový kouř nás všechny srdečně vezme do objetí. Podražené podpatky klapou a ztrácejí se v opeře noci. Nejde utéct, už je to jen o nás a naší době. Každá minuta nese tolik smíchu a nadšení, šaty se vlní, alkohol čaruje a do těla se vlévá dychtící horkost.....a nám? Nám je nám dobře.

Tolik něhy ve spojení s chvílemi blaženosti, kdy svět existuje pouze u nás a nic kolem není. Zběsile utíkat pryč a nechat vše běžet na plné oprátky. Padat do chtivého medu a nehledět na předpisy. Protančíme noc. Ruku v ruce, se želízky, které nás nutí držet se spolu. Padáme do střepů takových představ..které nemají ani smítko budoucnosti. Jen swing, flirt, radost a život.