Krvavá noc

Na kostele odbila půlnoc,
je neobvyklý klid.
Temnota nabírá svou moc,
měsíc uspal všechen lid.

Nikdo není bdělý jak je vidno,
Vrah má nyní venku své pré
A ví jak je ostatním z něho blivno.
Čeká na duši bloudící po ulici ponuré.

Když nemůže být milován lidmi.
Bude místo nich milovat zesnulé.
Živé v mrtvé promění všemožnými zbraněmi,
A v jeho domě bude milovat své bezduché milé.

Ráno nastává a slunce vychází.
Lid si všímá chybějících druhú svých,
pak když přijde on neklid všichni ve vzduchu cítí.
Zeptají se ho plní podezření ,,Co máš v kapsách svých?".

Ruka jeho v kapse leží
a lid jen přemýšlí co bude mít v bundě z lidských kůží.
Ruka se objevuje zas,
pak je v ní vidět poslední oběti vlas.

Lidé však neví co na ně nachystal.
Vyběhnou za ním.
On prchá k domu, kde se vrahem stal
a lidé vběhnou do domu s ním...

Byla to jejich chyba osudová.
Vše zde smrdělo a náhle škrtla sirka.
Příliš pozdě si lidé uvědomili, ze celý dům je prakticky skvrna olejová.
Vrah zmizel a zamknul jediný východ, proto vše schořelo do posledního člověka.