PSTRUH

Prudký pohyb

vláčný stroj.

Co se stalo

včelí roj.

 

Plný dům zvláštních

bytostí, odkrojený

krajíc chleba, je ho třeba?

 

Stigma, nevlídnosti bídná.

Ječí pronikavá okolnost

řve tu, nechce další noc.

 

Prohnilá okolnost je ji

tuze moc, řečí tklivě ječí.

Tak už dost, bylo toho moc.

 

Drsná jehla vrývá svoje

stehna, do ni, je to deska.

Hudba náhle stuhla, zastavený

okamžik, náhlý mžik, ne to není

trik. Jen kousek života, co se

světem klop, klop, klopotá.