Maličkosti

dívá se ven z okna jedoucího vlaku

a přemýšlí

znají se už dlouho

myslí na své oblíbené vzpomínky

jak během jedné hluboké zimní noci

jeli v autě téměř krokem a sníh padal a padal
skrz těžké vločky nebylo ani vidět
a Ona si položila nohy do Jeho klína

v rádiu hrála nějaká pěkná písnička
a zdálo se, že celý svět usnul

 

znají se už tak dlouho

Ona už dávno necítí šimrání motýlků v břiše

když je s Ním
je to něco víc

 

Jeho objetí je jako domov. ach, jak sladký, přesladký kýč!

v chladném pokoji hledají
teplou náruč toho druhého
hlad po lidském doteku

 

husí kůže a neklidný dech

 

lenivá rána strávená v posteli
není o čem hovořit a není to ani třeba
nevyřčený akt lásky

Jeho šibalský úsměv

 

dívá se z okna jedoucího vlaku a přemýšlí
myslí na Něj

a na všechna ta všední vyznání lásky
ta malá gesta

 

je šťastná

 

je potřeba se radovat z maličkostí a všednosti

 

život je dobrý