Lásko, upíjíš svou daň...

I.!

 

.... Míza sluneční světlo lovící zbraně laskavé hry povalující se třešnové okvětnice ňader

          na zapovězené pláži pár her               dlouhá prkna polovodičů       vlny při horizontu vhledů 

                dávná zasnění několika                   vzdouvající se hruď oceánu            ženské tělo    dokonalost   dohyně    Afrodita   surfující  Přítomnost

                   hluboké tesáky                         deep house jako mořská  sůl               vytesané slévání     slunce     s   obzorem   oceánu  

                      vstávající siluleta                        zralá   žena  s ňadry od   písku             úlevné   poznání              výstupky     bradavek    jako           pulsující   reflektory            hvozdy      padajících   vln  stávající se barely          spirálovnice   tříštění kapek                  pod hladinou       houstnoucí          kotrmelce     a dál už   pokrývá   síň jen Ona.

 

    Očí jejích snů mu připomínali vyhaslé sopky     do kterých neuměla  padat        mělká   a bezradná   víčka      jako pláže      vyplavených odumřelých      kytovců       několika přílivů                    asfaltové jamky   zalité   lidskou   kůží    shora            vyprahlost   na třech   rtech    jako bolest dítěte           vyprahlého           rodiny   působení    zavraždněných        pozůstalých                 ostatky   vydrážděných   nervů     na krémově mléčné krajině           zurčivé potůčky   rozdrásaného   chladu          v   jizvách   na čele     planiny   vepleněné    bitvami         elektronických     růží        ve              shledaných    klíčích   usínající    popínavé    trnové koruny   šílenství        

 

      Tváře    před   bombardováním  tonální tuhy rozpuku           Tvář rozklíčovaného mládí    jež v ní   umírá       jako volající krása   všech přátel             které  měl vyslovit               bohem    opominutá    rána                  ve zbylých   branách   kráčících    děvčat               netknutých     slzami              odpuštění                          Krása tak volá     smrtelnou    pannu            'Neumírej  plaň planino  bez studní'             Nesmiřitelní   beránci            nezůstanou    v chlebu     své ničemnosti      jak ony   kubické     krajiny srdcí      umírající    na   dohled     půlnoci                  

 

    Neviditelné   švy dívky       která    je   mladičká        pro Tvou    lásku          Pramenná sílo   otevřená  ve vláknech  obětí   mlhy        do ní         prostoupená        zvrácená       něhy    dvou  třílistých    lisů   nicoty          a prázdná  těla energií   vyzvěte  své  vzdálenosti       mezi    prapory       horoucích    ponorů           a Olomoucké  říčky    vstupují      mezi průrvy           palety    srdcí            Ošklivá     úpatí    rozbřesku   ranní       nepříčetnosti       děsivých     modelů  krásy           jak na čepelci    vyznání         okoralých děvčat   bez    bez      laciných tázání      když    stavidla

   hrází       mizí     ve vráskách        oběšených      drogami       extází                  vyhořelou daní za     amfetaminové kobylky      temného   ráje        andělsky zlé    noci             a temné prameny po nichž stoupají   zasvěcené           jak jazyk čtrnáctileté              s tabletou   extáze    sílícího    vnitřního    chaosu            po snech    jízd     mléční   kokainoví   jezdci                 na prknách      všech   parků       které    je ogrindují     hledajícím     potomkem   olíčka do dávné      Budoucnosti         

 

 II.!

  Bez poprav   by neuvěřila      že    o  svou  mysl   skutečna   přišla. 

  Neboť výheň krásy po sta      z      odvrácených   stran  znepokojivého     klidu   

                                                                                         před bouří  tváře  Nevinnosti.

  A  pod ní volá  další   svatostánek    konzolí Pandořiných.

  Temná strana  další   zlatá nicota     dětské nedotknutelnosti.

  Zelenooká   jizva       břitce   projená   soukružnicemi    nenapodobitelných   mrknutí   dívky   Tajemství.

  Vyschl pramen       který     nevysychá      jako   vstřícná prostota    bytostnách    ustrnutí.

  Všechny dívky       milující zdárnou   smířlivost       jedinečných    nepochopitelných      pochopení.

  Věk  prostý   milosti   jež byla    zvána  na   perutný let    výsostných    zatmění   severních   planin   slunečních.

  

  Verše odrosté   čilostí    všedních   dní   poezie        po nichž   dílo     stínů    se nerozední.

  Nezvěstné   podél všech   tkanin     mírumilovných   laní    zraněných     pastmi   osudu.

  Není bolesti   jež by nepřikryla   smutek    jen šeptem   odívaný.

  Není kytice básníkovi   jak     kytice   přiložená     hlavě   bez stonků.

 

  Ošlehaná  duše   jízdou      křičící   děkovným     pluhem     fanfáry   měst    samoty.

  Prázdné spáry    hrající   si na ohradu    ve spárách    lidských  hluchavek.

 III. !

 

 ...Co přebíjí   se mnou    co silou  Tvou  je vyzvídáno  na   dort   stolů zítřejších...?  Jak hudbou  rukou    ubíjíš    hudbu    za časem  kterou    zde   mí blížní    prožijí...?

   Nač   všechna   ta    evangelií    zmije      plodná  semknutí       sépií    mělce   tepaných...?  ...Plnosti    lidských    chimér    ve   šlépějích       tichých per se  odvážili    napnout    ostříž   starého   Strakapouda  ?...

  

  Vody   za hřebem      zanícených      šedin   Svobody      nač   úsilí   celé       éry   posíláš    do prázdna  plodnějších    Staletí ?...

  Běhající   lide     v    půli    setkaný     otiskem   jha     ve zazděném   zrcadle   kouřů  Člověka   proč   se stavíš     sobě  na  odpor ? ...

  Kapitolo     lidstva       plná   násilí    agrese        vyprázdněná      vypáraná  negativito    životních triumfů! ...Nač se  párat   se životem     když    boj    o energii    je        předkem  tvých zásad?...Mladá stovko    záhad      které    posnídají    na záhodncích       slepé     Budoucnosti...Svitni  perutnice počátků   nez   za nekonečností  je Pravda...upálená      pokřivená      nepřátelská         neduživá             Nekone-č-nekoneč--nekone-NečneČNÁáá.    

 

  IV.!

  Zrozené    pentalogie   věků      v   trhlinách   nenapsaných  árií       znovu    pojídaných   opakovanou sérií   tisícerých    prožitků    zemřelých

  v jjednom    plodném roznětu      duhy    nad  než    se   suchá žíla   hne     jen    volání        bioakustických    zámků       za  celé eóny    smrtelných let.

 Synové poplachu nesou zodpovědnost    za   věku   květ. Nezachránitelnost. Nezachránitelnost zjevných   neosladitelných dnů.   Slyšená   šílenství    ach boží   pokrm  slyšených   šílenství. Broukání při měsíčků. Prázdné nádraží a lidi v něm. Broukání na modlitebné nepřátele.   Vítězové  sil  všech nevyléčitelných nemocí  civilačního pokroku.  Hledání ztracená již svou snahou o rozvod se silou se kterou neumíme zacházet.

  A přiznání přichází s úsvitnými zítřky. Přehrady a pádla se zlomí. Pýcha poleví. Spolkne svoji rukojeť. Jak bude krásně zohyzděná. Nastavte jí záda. Jdetě říkám jdětě! Po ztrátách vodítek nepřicházejí v úvahu žádná smilování. Píčo. Zkurvaná píčo na kaskádách věků. Otvore blažených. Otvore opilých přátel o sedmé ranní. 

 Počátky  které nemohou být vyslyšeny. Neskrávaná skrývání opravdové touhy sebetrvat v trýznění nějakého okapu   rozvratu. Vzory a vlivy bez řečiště.  Domýšliví  jako centra   bytostné evoluce.    Masivní    pruty   hořejších     masek    kosmického rozvoje třetích stran   dosud nezrozených.

 Viktor Křemílek  jako vycpávka. Dužinka stracha. Chemie nervů a odvahy.

 Pachy Zarathustrů. Vřídla lží za Básníky všech věků. Poklekání na kolena. Polibky a plivance včerejší hniloby.  Další  žluknuté i šluknuté   magma  s astrocelofánu.   Vyfosforeskované   facky   blížících se docenění.   Omyly hroznější než vraždy.    Experimenty které měli putovat   za břeh   mrtvol   a shledaných  odvolání  na  vteřinu   přicházejícího  zaniknutí.

 V. !

 Jen úklid-úklid-Úklid mysli.Ta nedospělá meditace. Evakuace všech myšlenek. Boj o všechno ticho světa. Klid před věřitelem peřejí. Šlépěje brázd   dřív bělejších než zmizí    ve vytrvající   stopě  svého zaniknutí.  Nejdelší výdechy života. Prahy za které jdou jen občané  měst   bez opony.  City vyvraždeděné mesiáši pod rouškou tmy.

 Slyšela v jeho Mysli ten smích. T-t-ten Smích. Bublavé rzivé chrchlavé rozburácení apocalyptického pozounu. Osminásobná vražda horší než  čepel soudného dne. Odvážné popocházení po pokoji. Obrovské kusance do masa a částice  sražené krve. Pachy  rozbředávající hniloby letící pokojem. Uvadající klenuté stonky lilií. 

 Po stěnách tapety s mnoha dětskými sny. Postavy pohádek. Vystavené dýka bodavých břichům mrazu. Máslo lidské kůže. Rozvařené buňky nezachráněných. Projíždějící  úškubnutí jak džungle mačet.   Břity rozfasetovaných očí  naprostých amoků bezmoci.   Vyskakující vlasy z hlavy a průřezy střepů oken zahřezlé do spánku  byrokracie.   

 Lebka lidských zvířecích vjíždění. Rotující  šroubováky metají zvířecí údery do lebky.Hu-ha-haHuhaHaHuhaha. Nestranný pochod  vibrujícího smíchu šílených psychopatů. Tikání. Kousání nehtů. Zpívání nevinných písní. Nikdy nejsou nevinné. Vždy mají víc úrovní. Všude je zlo. Jen dělá že není. Křik není křikem když jsi hluchoněmý. Je to smích.

 Policie nerozpoznala cáry  střev. Toho co z nich zbylo. Flekance a cákance masa vypadající jako tváře  nějakých  tvorů pod nižším zřetelem evolučního řetězce. Velká dostihová honička za rozkoší z vraždění. Linoleum. Koleje střev a obratů. Výhně rozpálených nápadů zločince. Beztížnost pohledu nesvéprávných laní vyjímečnosti. Nepříčetné stavy beztíže.

 Rozčtvrcené těla politiků po místnosti. Hlásání. Potlesk. Výbuchy za výlohou paláce. Exploze před tichem. Návraty rovnováhy. Dlažební kostky v helmách težkooděnců. Výstřely a třeskaviny  v tělech prostoru. Brány ze šedých místností sta pohádek. Televoluce temných silulet.  Stvůrce aktivní síly nebo profil zázračného psychopata - Prostředky k revoluci a prostředky k prostřelení hlavy děťátek.

 Temná siluleta neznámého cizince. Cítíte ji ve vzduchu. Je vedle. Tančí vedle vášeho domu. Nejlepší kamarád ovečky utišených slz. Březí půsty jablek pomsty. Usekané políčka kolenních jamiček. Štáva z předkožky rozštěpená zrodem atomových bomb. Telefonáty přicházející příliš pozdě. Zkáza započala. Lék je jen v nevyhnutelné krajnosti. Kryptomérie uchvácení. Máj Tvých sil. 

 VI.!

 Šestý paragraf zla a pekla. Pokoje letící krví. Častice a cáry intervence. Časoprostorové pole lidského těla v gejzíru zášlehů. Agrárně Orgiastický gejzír  kuriozity jak rozšklebit    mužskou tvář.   Neutišitelnost ďábla. hrdelní smích. Osm těl. Osm těles. Osm váh věčnosti. Perpetum Mobille sevřené v kleštích einsteinovy chocholky. Šediny bez ciferníku. Podraz na čase a jeho blatouchu uší.

 Smích. Opravdovýc smích lačnících rzí. Řecké saláty medicíny jež může zabíjet. Česnek pohlazení. Ruční erupce. Stop smějícím hlavám internetu!

 Obrovské kusance do masa a částice cár krve. Krve letící pokojem. Svištící zvuky nabroušených  nožů   mačet    a mečů.   Samurajské rozjímání nad sťatou hlavou. Bojovnost dělá bojovníka. Čest jeho charakter. Výzva jeho sílu.

 Paměti v rytmu hluboké elektronické gilotiny. Večeře posledních pánů nad reprosoustavou v okostnicích   kostelech    a kostnicích   prvních blažených  uživatelů extáze.   Pahorky rave. Godzillí rave Party. Černokněžnické podvodníkovi pilulky usalašené v nové pochvě mlynářovic spanilé princezny. 

 Klasické tance nad operou rozšklebené jizvy prezidentových varlat. Oběti louhavých tváří. Více pohádkových postav než by historie unesla. Lysergové masky žití zpívající masochisticky. Bezové pozounky  sadistické kázně.   Vršenství  šibeničních  hřebíčků  akcelerujících  dobrým panenstvím. 

 Poselství romantismu. Bíle oka plná holubic a svahů hořících plamenů pampelišek. Plameny  hořících chmýříček.  Oranžová slunce bez významu.

  Ohrady přes všechny pátky třináctého v jednom měsící. Bruska rozvážející strádání kosých par. Svět uvedený do stavu o kterém se dříve přemýšlelo. Náhody zvolené jako nevyhnutelné  jádro  tragických řetězení. 

 VII.!

 Příběhy rodící se v končinách housu   drum and bassových  erupcí    synkláv   a operací   nové   mozkové chirurgie       pilotní  střeva prijektů      producentovy     nové   vyhlídky     naděje     a skalpelově   přesná     numiciózní    tvorba       sekající   chřestíšovy    deviace    v periodicitách     a enklávách    faset      hladiny    vibrací             žilotinové   vystřelovací   pružiny      na   ostří   drápy    pirožinkových   drápků    a   tesáků       poškrábané   želatiny   zborcených   plod   vysoká    lámaná   magie     vysoké  šance malého     zcelení       dormální    a tonální   rozklad Univerza         rozkol na rozkrokem   zákonů      reality      žádná   není    Příběh se   rodí    v končinách  odkud není   návratu     není    jej     milostného   dopisu na který      nevzpomínááš      jsou místem    odkud     vycházíš   do světa        místem   kde se     střetávají   vidoucí   okamžiky        jejichž    pohár   vážíme    jen   podle poháru      slibu Věčnosti.

 Některé   slova   volíme pro  dojem   jiná   jsou povalující ochránci nepovolaných  leč jediných sil osudovosti -  Začalo to   od Ní - V ústilo to do Ní - VFotografovalo si to Vás v Ní - Přes úsměvy vzpomínek - Sil    a  citátů prvenství  -  Pevná  tělesa   živých zrn   -  Ranní    zábaly   úplavice - Hrubá voda kamene rezoluce  - Mlčení - 

 VIII. !

 Vše co jednou pomine   vepsáno   někde    otisknuto     mířené   blížené     svou nepohlavní    svěceností    nových vteřin   vzestupu - Alarmující nos na displeji uchované     památky  ubývajích   záblesků soumraku - Proutěná rozčílení rozčíšutých míst - Vstřícné dopady poprašků  vrhajících  světlo na učedníky a svícny pampelišek - Uhlíková křídla hořící popelem - Holubice zrezivělé blankytem

 Hudební nálada rozpraskaných krajin - Nazvučené příjezdy   za klíčivou oponou jak řůže  před branou temného slunce - Rituály pohaslé živenou dávností . sýpky celých velkých vozů  bytostné touhy - Žhavé cykly tavenin v kruzích falešného času odtékajícíh k pravěku - Prámě odvislých nožů prozíraného snu - Pachy silulet zkažených svou vlastní uvěřitelností - dryáčky šlahounků nad čelem reality - Vyhřezávané masíčko kolem barev jež tvoří horizont - Koláže marně živeného - Kola slzného plynu - Smrt jako dvorní dáma Básníka 

 Vstupuješ za ni - vycházíš z podniku - objednáváš si ji - 

       Procházíš se parkem    - mosty přicházejí  -

          Bezručovi  sady -  vidíš pobřeží - kroky jej následují - 

            Není kam spěchat    vše se stane   tak jak má  

               slova zapadnou    vatičky   ohrad      spustí svůj pláč

                trojspřeží    ze snu   velkého  souhvězdí  rýmu   

                   Noclehy zapomenutých energií probuzené k životu

                   Ústa do kterých přicházejí verše   odhodlanost pít jejich vůni

                   Překrásná březí  znepokojivost přesných zastoupení  slabik

             

                 Květná nepolapitelnost zášlehů tichých souznění lásky k chůzi

                 Dvoupodlažní meditace nad koncovkou v barvách pokání

                 Jitřená pamět nepoznatelné důslednosti vyšších sil

              

               Jeden jich nikdy nezopakuje neboť jsou zapsaná v hrobech Věčných

               To oni jej učili všechnu tu pohádku polevy za stromem poznání

                To oni mají výsledný podíl na silokřivce jeho nečasového rozpětí

              Noci krásné jako nekonečné procházky tvé neznáme tváře nepolapitelnosti.

              Mnoho schůdných princů jdoucích k tvým dveřím z čisté oddanosti fontán tvého vydělení.

               Kašpárci se smějí  volají takové  verše každý jediný den.

                 Jsou to proveditelné úsmluvy proti proudu času.

                    Nemá to co dělat s ďáblem.

                     Ten je taky zbabělý a dělá chyby a podléhá iluzi.

                       Svět je jeho rodištěm kořenem jeho máji.

                          

                          Život je tužba po bitvě kterou nezvítězíš.

                            Život je touha ječného zrna po setbě.

                              Život je touha po odvolání všeho co si tě žádá.

                                  

                                 Život je kontemplován když není žit.

                                   Život je strádání s obojím ze všeho.

                                    Život je písmo malíčku v něžném.

                                             

                                       Život to je pásmo jitřenek.

                                         Život je snad jen život.

                                           Život žij pro Život.

                                 

                                             Zůstaň. Hraj. Žij.

                                                   Stav stavbu

                                                      Moudrosti.