Odnaproti

 

 

 

 

 

Vlasy si stočí do klubíčka,

nahotou přejede po těle.

Stín načrtne její nádhernost,

avšak lakomý to malíř,

co nechá si všechno pro sebe. 

Tmavý pastel jen nezřetelně zašeptá

a

víc mi nenabídne.

 

Rty se před vyřčením neznatelně zachvějí.

Odvaha ztrácí odvahu.

 

A pak

zešeřelé okno uchvátí tma.

A já

začnu čekat na další noc. 

 

 

 

:::