divný zvuk

„Křup“

Co to bylo? Takový divný zvuk, jako když rupne guma u spoďárů … ne ne to je pitomost, to muselo být něco jiného...

„Křup“

Už je to tu zas. Vypadly pojistky? Ne... Někdo otevřel láhev … blbost – ten zvuk bys měl znát! Tohle je spíš jako když Marfuša rozlouskne oříšek...

„Křup“

Už to mám! Takhle Svatopluk zlomil ty pruty...

„Křup“

Otevřu oči.
Světlo. Nad hlavou větve stromů, nad větvemi mráčky, nad mráčky modř...

„Křup“

Kde to jsem? No jasně – v lese! Ale kde?
Jeníček by vylezl na strom...

„Křup“

Je tu balvan. Ne – skála je to. Tady už jsem byl. No jasně! Stál jsem támhle a nemohl dál. Byla zima. Bořil jsem se do hlubokého sněhu. Bez lyží, zato s teletem a kytárou, maskáč, v botě nůž a v čutoře čaj s rumem. Bylo ticho. Spal jsem v krmelci a ráno mě vzbudily srnky. Pak jsem jim hrál o dívce z Rocky Mountains...

„Křup“

Vím kde jsem. Petrova rokle. Tam nahoře na skále v nepřístupné jeskyni leží v igelitovém pytlíku moje navštívenka – snad ještě čitelná. Jednou někdo zavolá a řekne: „Chlape! Proboha – jak si se sem dostal!“

„Křup“

Pod skálou bylo vždy ohniště. Veliké ohniště. Tam hrál Míra na banjo a já na foukací harmoniku....

„Křup“

Ten kouř? Jasně! Ohniště je tam pořád. Hoří malý ohýnek, na něm esšus. U ohně sedí dívka, přes koleno ohýbá větev a : „Křup!“ .. kousky přikládá a shýbá se pro další..
Nevidím do obličeje. Upraví neposlušnou kadeř a fouká do ohně.
Pozor! Teď zvedla hlavu.
Vstává a jde sem!

Co teď ??

Dělám, že spím.

Blbý, co?

Trošičku otvírám oči. Jen škvírku. Špatně vidím. Skrz duhy řas pozoruji dívku jak nade mnou zastínila sluníčko. Sklání se a zkoumá zda spím.
Třeba mě políbí a já se pak jako probudím a řeknu že to bylo nejkrásnější probuzení...

Ne, ne! Já se jako probudím a řeknu: „Ještě...“

Já vím. Nejsem Šípková Růženka...

Zvedá se, odchází k ohni ... bere větev … ohýbá …
„Křup!“
Opatrně přikládá...

A já bych tak chtěl tu pusu ….

„Křup … Křupí …. píí … píí … píí … pí


Co? Co to je ? RÁNO!!! am6:15 vole!


Zatracenej budík! Já ho snad ….

„Chřup!“

No nazdar – je po něm!

Blbej budík!
Blbej – blbej – blbej i když byl digitální!