Škola v okresním městě, kdesi v Evropě, jakýsi všední den - mladá, pohledná, ničím se, od ostatních nelišící dívka, zdá se, tak čtrnácti až patnáctiletá. Sedí v jedné z kabinek na dámském wc, nohy opřené o dveře. Po zazvonění konce přestávky, kdy se toalety i chodby vyprázdní, si vezme svůj batoh a vyndá z něj několik chemikálií a skleněnou láhev. Na sklopeném záchodovém prkénku začne chemikálie míchat. Nakonec vloží do láhve kus provázku, který zapálí, umístí láhev na okno a nouzovým východem opustí školu. Cestou sice potká několik lidí, ale později si na ní nikdo z nich nevzpomíná. Je nenápadná. Zhruba dvacet minut po jejím odchodu se ozve silný výbuch. Ten doslova rozmetá budovu školy a tlaková vlna rozbije okna ve všech okolo stojících domech až do vzdálenosti 500 metrů. Počet obětí se vyšplhá k číslu 670 mrtvých a 20 těžce raněných, jeden člověk je zraněn lehce.
,,Po neznámých atentátnících se pátrá. K činu se zatím nikdo nepřihlásil," je možné číst druhý den v novinách.
To téma je třeskutě citlivé a politické, takže autor bez práce sklidí plnou pozornost čtenáře. A na konci se zdá, že autor (kromě jakési nelogické pseudozápletky) za to ani nic nenabízí.
A ty seš mi nějaký vykutálený ptáček... říká si oklamaný čtenář.
05.05.2019 12:34:18 | Karel Koryntka