podzime, proplétám Tě mezi prsty
stonky přerostlých listů tlejících
struhou opuštěných silnic
pršíš i prášíš
zčeřeným (s)vědomím
s jediným záměrem
smýt ty mihotavé stíny z tváří
jež šerosvitem vmaloval's
a odnésti je s draky v dál
jenže to...
nestačí
Stačí drakům důvod dát
Proč se mají ... v říjnu smát ;-))
Aby pak
Tak akorát
Nás měli ...
Ti živí (do jara) rádi.
***
Měj se hezky Narro.
Ať draci jsou ... jen z papíru.
15.10.2023 00:12:13 | Fialový metal
děkuji Fialový :)
v (i na) každém měsíci
nesčetně důvodů k úsměvům
klíčí :)
opatruj se příteli
když (prop)létáš coby motýl
mezi provázky draků podzimem nesených
15.10.2023 00:36:05 | narra peregrini
proplétáš krásně až do rukavic na zmrzlé prsty... to se pak ty šňůry drží líp... protože: opravdu chceme aby odletěli?;)*
10.10.2023 09:22:27 | Sonador
díky Son :) můj syn by se mnou jistě nesouhlasil.. nicméně já bych jim to přála... však od toho mají křídla...
10.10.2023 09:57:52 | narra peregrini
Velmi procítěný podzim. Opravdu jsi si dala záležet. Pocit silný a důvěryhodný.
Potěšila jsi.
09.10.2023 16:23:49 | mkinka
jsi moc hodná, milá, že jsi nahlédla :) ... je to jen takový momentální výkřik..
09.10.2023 16:39:10 | narra peregrini